Templáři Vaultu Šílené Brahmíny

  Regule  
  • Ústava
  • Pravidla
  • Levelování
  • Jak se přidat?

  •   Herní svět  
  • Dějiny
  • Věděli jste, že...

  •   Družstva  
  • Drancíři
  • Zewell
  • Osamělí střelci
  • Bývalí templáři

  •   Ostatní  
  • Diskusní forum
  • Vault Šílené Brahmíny
  • Fotogalerie
  • Knihovna
  • Nukezin
  • Seminář

  •   Uživatel 



      Kontakty  
    Reinar
    chekotay
    Facebook


    Počet přístupů:



      
    Jméno charakteru: Řepa  [hráč]

    Rasa: párač   Ročník: 2254
    Popis charakteru: Samec párače, samotářský a teritoriální. Byly zaznamenány případy spolupráce s jiným páračem. Agresivní a zákeřný.
    Osobní motto:(tiché, výhrůžné vrčení ze tmy za tvými zády, velice, velice blízko)
    Tým: osamělý   Funkce: mašina na smrt

    Zbraně: pařáty a tesáky (3 HB)
    Zbroj:
    Výstroj:
    Inventář:

    Zmrzačení a zvláštní znamení:
    Zkušenosti: 523 xp. (po Pohasínající naději)
    Úroveň: 4.
    Ozáření: 3 rady
    Infekce: imunní
    Počet životů: 7
    Délka respawnu: 7 minut
    Perky:
  • 1.lvl: Divoký párač Útočí na všechny, ale dokáže vyhodnotit cíl a vyhnout se příliš tuhým soustům.
  • 2.lvl: Zjizvená kůže Díky věčným bojům a životu v Pustině se tvoje tělo zocelilo, tvá kůže je nyní mnohem odolnější. Chladné zbraně tě zraňují za 1 HB, střelné, palné a vrhací za 1 HB, granát za 2 HB.
  • 3.lvl: Postrach Pustiny S tímto perkem je tebou způsobené zranění vyšší o 1.
  • 4.lvl: Kapitální kus +2 HB
  • Tituly:

    obrázek postavy 200×300px.
    Seznam odehraných akcí: operace Exodus, Brahmínin, Setkání u studánky, Krvavý jarmark, Pohasínající naděje.
    Vedlejší charaktery: Hans Rübe a Vlk.
    Životopis:
       ...Toho dne pršelo, a ani k večeru se počasí nehodlalo umoudřit. Majitel karavany, obchodník Dallon se ustaraně rozhlížel. Jezdil už dvacet let, a déšť nepatřil mezi jeho oblíbence. Navíc jeho tažní brahmini už půl hodiny nervózně bučeli.
    „V klidu, šéfe“, pronesl předák ochranky „ve předu mám Johnsona. Ten se vyzná, a má s sebou toho zablešenýho čokla...“
    Předák byl muž kolem čtyřicítky, mohutný chlap v kovové zbroji. Seděl na kozlíku povozu a v rukách třímal útočnou brokovnici.
    „Vám se to řekne, Rogersi, ale jezdím dlouho, a takhle se moje brahmíny nechovají ani při útoku nájezdníků...“ odvětil Dallon. Pak, pro vetší pocit jistoty, pohladil svůj milovaný kolt v pouzdře. Už třikrát mu zachránil život, když byl nucen bojovat s nájezdníky.

    Začalo se stmívat, a jako mávnutím kouzelného proutku přestalo pršet. Zvedl se vítr a od západu trhal mraky. Po chvilce ozářilo celou karavanu oranžové, zapadající slunce. I přes brahminí, nervózní bučení se lidé v karavaně cítili trochu lépe.
    „Garry, kmitni a dožeň Johnsona, ať najde nějakej plac pro tábor, na noc zastavíme!“ zavelel Rogers.
    Garry kývnul hlavou a zabručel cosi jako odpověď pod vousy. Poklusem vyrazil před karavanu.
    Rogers se chystal vydat další povely, když tu náhle zazněl výstřel z pušky a zarachotila dávka z 10 mm samopalu. Všichni v karavaně okamžitě zalehli a zbraněmi mířili ve směru, odkud se výstřely ozvaly. Padl další výstřel a ozval se strašlivý řev. Lidský řev. Přicházel z míst, kde se měl pohybovat Johnson a Garry.
    „Co se kurva děje?!?“ křičeli na sebe muži v karavaně.
    „Zůstaňte v klidu, chlapi!“ zakřičel Rogers „Přední voj jde se mnou, zadní voj hlídá karavanu! Pane Dellone, vemte svoje lidi a zalezte do vozů!“
    Půlka strážců se zvedla a spěchala s předákem prověřit situaci. Jedenáct mužů, deset v kožených zbrojích, vyzbrojených puškami a brokovnicemi. Uběhli sotva sto metrů, když opět padl výstřel z pušky. A pak se ozvalo psí zakňučení, zakončené nechutným, mlaskavým zvukem.
    Strážci uběhli dalších pár set metrů. A ztuhli hrůzou.
    Garry ležel zády opřený o balvan. Vyhřezlá střeva měl všude kolem sebe. Otevřenýma, vyděšenýma očima hleděl před sebe. Jeho malý samopal ležel vedle něj, spolu s utrženou rukou.
    „Do pr...“ ozval se jeden strážce, ale Rogers mu rukou zakryl ústa. Pak všem ukázal, že mají být zticha a zbraní namířil k blízkému lesíku. A pak to spatřili.
    U jednoho mrtvého stromu ležel Johnsonův pes, rozpáraný na kusy. Johnson klečel vedle něj, chyběl mu kus tváře. Jeho lovecká puška ležela opodál, s rozdrcenou pažbou.
    Johnson padl na bok. Rogers a ostatní k němu doběhli. Ještě dýchal, a tak se mu pokusili zastavit krvácení.
    „Utíkejte...“ zasípal z posledních sil „je to pá...“
    Johnson vykašlal krev, a škubnul sebou.
    „Vydrž, chlape!“ promluvil tiše jeden ze strážců. Johnson nepromluvil. Nedýchal.
    „Zpátky, a fofrem!“ zavelel Rogers.
    Nestačil se zvednout, když tu se ozvala od karavany střelba a řev. Okamžitě vyrazili zpět.
    Po celou dobu, kdy běželi, k nim doléhal od karavany křik a rachot pušek. Dorazili za minutu. A zděšením zůstali stát.
    Tam, kde karavana zastavila, leželi mrtví muži, roztrhaní vedle zmrzačených brahminů. Ti ještě viseli v postrojích. Tři přeživší strážci se krčili kolem Dellonova vozu.
    „Co se tu kurva stalo?!“ zakřičel Rogers, načež sebou jeho muži trhli, jakoby se probrali ze zlého snu.
    „Šéfe, vrhnul se na nás párač!“ zakřičel odpověď jeden muž zpoza vozu.
    „Do hajzlu práce!“ zaklel Rogers „Chlapi, rychle k vozu! Zapalte pochodně a zapíchněte je na dvacet kroků od vozu, udělejte z nich kruh! Pohyb!“
    Strážci okamžitě vytáhli z vozů pochodně.

    Obchodník Dellon vykouknul z vozu. Byl bledý strachem.
    „Rogersi!“ zavolal na předáka.
    „Ano?“ odpověděl nevrle Rogers.
    „Já..Já se musím odsud dostat i s nákladem! Musíme rychle pryč!“
    Rogers si povzdychnul. Jeho zaměstnavatel evidentně nechápal, v jakém průšvihu jsou. Jen neztratit další muže, přežít noc, přemýšlel pro sebe. Přežít noc...
    „Sakra co je s vámi?!“ křičel téměř hystericky Dellon. Strážci se na něj ani nepodívali.
    Rogers se usmál – mrazivě, krutě. Vzal pochodeň, zapíchnul jí dál od vozů a promluvil na obchodníka.
    „Pane Dellone, zalezte do vozu a nevystrkujte hlavu.“ jeho hlas byl chladný a klidný „Máme před sebou dlouhou noc. Je nás tu čtrnáct, včetně vás. Nikdo nesmí od vozu. Jakmile někdo tu bestii uvidí, nasolte to do ní – ale jen jistý rány! O mrtvé se postaráme ráno...“

    Nikdo ani nehlesl, a všichni napjatě sledovali prostor kolem pochodní. Po půl hodinách je vždy jeden určený chodil vyměňovat. Noční temnotu pročísl vzdálený hluk hromu a slabé zablýsknutí. Blížila se bouřka.
    „Jestli začne foukat vítr, jsou v dešti pochodně k ničemu!“ pronesl jeden starší strážce.
    „Budeme muset rozdělat pořádný ohně.“ promluvil Rogers „Půlka z nás si vezme pochodně a jdeme nasbírat klacky, v jednom z vozů byly kanystry s olejem, ty použijem taky! A je mi jedno, že to je zboží!“
    Rogers se výhrůžně podíval na obchodníka, aby zamezil jakýmkoli námitkám. Dellon jen vystrašeně kývnul na souhlas.

    Šest mužů vyrazilo s Rogersem na dříví. Z nedalekého lesíka dotáhli hromadu klacků, sbírali pak další hodinu... K půlnoci rozdělali čtyři vatry, v záloze měli spoustu dříví a oleje. Oheň jim dával slabý pocit jistoty. Uplynula další hodina, spustil se déšť a vítr zhasnul pochodně. Párač se neukázal, někteří muži začali nahlas uvažovat o tom, že se už neobjeví.

    Rogers mlčel. S páračem se potkal jen jednou, před patnácti lety. Byli tenkrát čtyři, měli pušky a lovili gekony. Našli malou jeskyni, a z ní na ně vyběhl mladý párač. Stříleli po něm, trefili jej několikrát. Ale i tak to bylo drsné - přežili dva. On a Johnson... Párač, i když byl ošklivě zraněný, dokázal uniknout. Od té doby Rogers o těch bestiích sháněl informace od ostřílených lovců, ale i Rangerů, kteří na ně občas narazili. Věděl toho dost, a čím větší byl kolem vozu klid, tím víc v něm rostla hrůza. Věděl, že přijde...

    „Šéfe, jedno tělo zmizelo!“ zavolal starší strážce. Všichni byli okamžitě na nohách. Únava, stres, strach... Rogers se podíval směrem, kam mu ukazoval strážce.

    Jedno tělo bylo pryč. V zápětí se ozval další strážce:

    „Tamhle se něco hnulo! Táhne to pryč další tělo!“

    Všichni se jako na povel otočili a viděli jen jakési mihnutí v temnotě za ohněm. Pak se ze tmy ozvalo křupání a praskání kostí, doprovázené mlaskáním. Pár strážných to nevydrželo a začali tím směrem střílet.

    Rogers jednoho z nich srazil pěstí, druhého kopnutím povalil na zem.

    „Vy idioti, co to sakra děláte?!“ okřikl je předák „Zapomeňte na plýtvání nábojů! Dokud tu mrchu neuvidíte, nikdo nesmí střílet! Teď vy dva půjdete přiložit na ohně, budeme vás krýt!“

    „To si děláš prdel, šéfe!“ promluvil strážce a mnul si bolavou čelist „Já nikam nejdu!“

    Rogers namířil hlaveň své útočné brokovnice směrem k protestujícímu.

    „Mám tě poprosit?“ pronesl rozzuřeně „Vy dva jste stříleli bez dovolení! Jestli nepřiložíte, chcípnem tu všichni! A abych měl jistotu, že neuděláte nějakou pitomost, půjdu s váma!“

    Oba muži se zvedli. Do rukou pobrali hromadu větví, a Rogers šel za nimi k ohni. Všichni muži je napjatě pozorovali, a aby je mohli krýt, přeskupili se k přední části vozu. A pak se to stalo.

    Z opačné strany, kam se nikdo nedíval a kde nikdo nehlídal, vyběhl neskutečně rychle mohutný párač. Byl téměř sedm stop vysoký, ohromné pařáty měl zbrocené krví, lesknoucí se v záři ohňů. Běžel tiše, a posledních deset metrů překonal mocným skokem. Ještě než dopadl, triumfálně zařval.

    Dopadl přímo mezi překvapené stráže a začal je nemilosrdně masakrovat. Několik se ani nestačilo otočit čelem k nebezpečí. Zarachotily první výstřely. Jeden muž se vypotácel z chumlu padl naznak, držíce se za roztržený krk. Pár mužů se střelilo navzájem – párač byl rychlý jako blesk a uhýbal. Krvavé spršky barvily zem. Monstrum rychle sekalo ohromnými pařáty a přesouvalo se z místa na místo. Stráže neměly šanci...

    Rogers poklekl a namířil na párače svou brokovnici. Přepnul do režimu dávky. Ti dva, co nesli dříví, hned na začátku práskli do bot. Rogers si odplivl. Mohl jen bezmocně sledovat masakr svých mužů.

    Z vozu vyplašeně vykouknul Dellon. Stačil jen v úleku otevřít ústa. Spatřil párače, jak prokusuje hrdlo poslednímu z žijících strážců. Nahmatal svůj kolt a vytáhl jej z pouzdra.

    „Nééé, zalezte!“ zařval na něj Rogers. Pozdě.

    Párač odhodil tělo strážce a jedním skokem se ocitnul na kozlíku vozu. Váhou těla srazil obchodníka dovnitř.Ozval se výstřel z koltu, a pak řev a praskání kostí.

    Rogers jen bezmocně mířil na vůz. Když utichl řev obchodníka, párač prorazil zadní stěnu vozu a zmizel do tmy. Předák zaklel.

    Pomalu se vydal k vozu. Věděl, že párač vyrazil ulovit dva uprchlé. Věděl, že mu neuniknou. Ani on...

    Rogers si vybral ohniště, které bylo nejdál od lesa a postupně k němu natahal veškeré nasbírané dřevo. Přestalo pršet, a vítr začal rozhánět mraky. Rogers vytvořil pořádnou vatru, a pak natahal k ohni kanystry s olejem. Věděl, že v jednom voze měl obchodník pár granátů, které chtěl prodat. Vzal si je, přibral lanko z jiné bedny se zbožím a posbíral od svých mrtvých náboje do brokovnice.

    Noc pročísl vzdálený výkřik. Rogers to odhadoval na míli, a věděl, že párač dostihl prvního, možná již druhého z mužů. Rychle dokončil přípravy a postavil se zády k ohni. Připravil si zásobníky, překontroloval zbraň, a čekal. Vítr se zmírnil, měsíc skrz díry v mracích střídavě ozařoval místo u cesty, na němž Rogers stál.

    Nocí se ozvalo klopýtání. Rogers čekal. Ve chvíli, kdy měsíc ozářil cestu, spatřil zhruba sto metrů od sebe postavu. Bylo jisté, že je to jeden z uprchlých mužů.

    „Rogersiiiiii!“ volal dotyčný vyčerpaným hlasem. Přiblížil se na padesát metrů. A zakopl.

    Muž se zvedal ze země, a za ním se ozvalo zavrčení.

    „Néééé!“ vykřikl zoufale.

    Rogers spatřil jen stín a pak slyšel vyjeknutí, zakončené bubláním přeseknutého hrdla. Teď byl na řadě on.

    Měsíc se opět schoval za mraky a párač se blížil. Pomalu, obezřetně. Věděl, že si s ním teď hraje, že si vychutnává svůj triumf. Ty bestie jsou nejenom brutálně silné, uvažoval v duchu Rogers, oni jsou i docela chytré. Snad můj plán vyjde.

    Rogers vytáhl pistoli na světlice a vystřelil do vzduchu. Červené světlo na padáčku ozářilo volnou plochu. V nenadálém světle Rogers spatřil párače, třicet metrů od něj. Monstrum zařvalo a rozběhlo se k němu.

    „Sežer si to!“ zařval Rogers a zatáhl za provázek, čímž uvolnil pojistku granátu , který předtím přidělal ke kanystrům s olejem. Hned poté začal pálit z útočné brokovnice.

    Trvalo to sotva tři vteřiny. Párače zasáhl možná třikrát, a pak do něj to monstrum vrazilo v plné rychlosti. Náraz jej odhodil pět metrů daleko. Ještě než dopadl na zem, spatřil záda párače mizícího pryč. Granát explodoval a rozmetal hořící olej po okolí. Nevyšlo to, pomyslel si Rogers, a pak ztratil vědomí.

    Probral se do ranního šera. Jako zázrakem neuhořel, olej se rozlil všude okolo, a díky předchozímu dešti nevzplála tráva okolo. Svou brokovnici našel opodál, rychle jí přebyl. Tělo párače nikde nenašel. Ten parchant je ještě tady, pomyslel si Rogers.

    Vydal se směrem k vozu doufajíc, že by ještě mohl pobrat nějaké zásoby. Možná by mohl uniknout. K nejbližší osadě to byly dva dny cesty, bylo by lepší vyrazit okamžitě. Vyšplhal se na vůz, a při pohledu na Dellonovo tělo uvnitř se mu zvednul žaludek. Snažil se nevnímat pach krve, přičemž se prohrabal věcmi v bednách. Našel ripper, a pár stim-paků. Jeden si okamžitě píchnul. Medikament zapůsobil téměř okamžitě - bolest v hrudníku ustala, bušení v hlavě odeznělo. Pobral ještě nějaké jídlo a vyrazil dál po cestě.

    Vycházející slunce slibovalo příjemný den. Z dálky sem doléhalo krákání vran, které kroužily nad místem masakru. Rogers se neohlížel...

    Ušel několik mil, když za sebou zaslechl zavrčení. Otočil se, a hrůzou ztuhl. Párač stál dvacet metrů za ním. Měl na několika místech zaschlou krev. Prohlížel si kořist a vyčkával.

    „Takže velký finále...“ pronesl Rogers a odjistil zbraň „Jen ty a já! Tak pojď ty parchante, zatancujem si!“

    Párač zařval a vyrazil. Rogers vše viděl jako ve zpomaleném filmu. Zamířil na párače a zmáčkl spoušť. Brokovnice vypouštěla jednu ránu za druhou a škubala sebou. Jedna střela zasáhla, pak druhá, ale párač ani neklopýtl. Vyskočil a sedmimetrovým skokem se ocitl u Rogerse. Ještě v letu po něm sekl svými pařáty.

    Rogers byl sražen na zem a brokovnice mu vylétla z rukou. Na hrudním plátu jeho kovové zbroje byly tři hluboké a dlouhé zářezy, z nichž začala téct krev. Párač dopadl na zem a setrvačností klouzal skoro dva metry po nohách. Bleskově se otočil a znovu zaútočil. Rogers se ještě stačil postavit a vytáhnul ripper. Skrčil se a seknul po páračovi.

    Ucítil náraz a zdálo se mu divné, proč najednou hledí na nebe. Necítil žádnou bolest. Pomalu zavřel oči...

    Párač vítězoslavně zařval. Stál nad mrtvou kořistí, plný pocitu radosti z dobrého lovu. Tohle bylo jeho území, jeho lovecké teritorium. Usadil se zde nedávno, a líbilo se mu tady. Utišil svůj hlad na čerstvém mase a vydal se zpět do doupěte odpočívat. Jeho mysl však toužebně očekávala další lov...
    Profil založen někdy, naposledy upraven 06.10.2070, celkově upravován: 2×. Kiss my shiny metal ass!




      Aktuální questy  
  • Vzpoura na křižníku Přátelstwí
  • Lov zombíků
  • Výčet víček

  •   Aktuální dokumenty  
  • Plán Bílý: Dělostřelba (video)

  •   Chystané akce  
  • Workshop: NeverOrbing Story
  • PNII: Záhada Strašné skály
  • Karpatské bloudění: Žítkovská bohyně
  • Paranoid III: Den zúčtování

  •   Proběhlé akce   45. Pašerácká práce v Beskydech
    44. Dziki gon
    43. IX. Patrola: Bílá smrt
    42. Volba Komandéra
    41. Plán "Bílý"
    40. VIII. Patrola: Hra o dróny
    39. OLS3: Výbušná zmes
    38. Stalkeřina ve Ždánickém lese
    37. VII. Patrola: Incydent Trzyniecki
    36. OLS2: Kladivo na čarodějnice
    35. Operace Trhání švestek
    34. VI. Patrola: Spasiteľ prichádza
    33. HC Piknik pri ceste
    32. Pohasínající naděje
    31. Jarní bloudění
    30. V. HC Patrola: Bezva kšeft
    29. P'n'P: Reznoucí ocel
    28. Templářská webgame
    27. Obřanský odřad
    26. Podzimní bloudění
    25. Operace Paranoid 2
    24. IV. Patrola: Beskydské bloudění
    23. Operace Paranoid
    22. III. Patrola beskydská
    21. Operace Lomená skála
    20. II. Patrola: Sněžná hlídka
    19. Operace Sturm und Drang
    18. Operace Zubaté ostří
    17. Operace Špinavý prachy II
    16. Quest Area LARP
    15. Stalkeřina v Třanovicích
    14. Workshop
    13. Beskydská patrola
    12. Chladná ocel 3:Krvavý jarmark
    11. HC Setkání u studánky
    10. Brahmínin
    09. Operace Frühling
    08. Chladná ocel 2: Exodus
    07. Hornosušská operace
    06. Operace Špinavé prachy
    05. Operace Chladná ocel
    04. HC Postnuclear Winter
    03. Operace Letní probuzení
    02. Operace Divoká země
    01. Operace Buldok

    Reklama:   Zážitky jsou skvělé dárky - a pokud chcete darovat zážitek jako dárek, tak jedině zážitky od Zážitkové agentury FAN MOTION . Mají tam totiž ty nejlepší zážitkové dárky. Komunitní síť Facebook nabízí nové zážitky - poznejte nové kamarády na síti Facebook. Vše o síti Facebook. Nové zážitky na Facebooku.