Templáři Vaultu Šílené Brahmíny

  Regule  
  • Ústava
  • Pravidla
  • Levelování
  • Jak se přidat?

  •   Herní svět  
  • Dějiny
  • Věděli jste, že...

  •   Družstva  
  • Drancíři
  • Zewell
  • Osamělí střelci
  • Bývalí templáři

  •   Ostatní  
  • Diskusní forum
  • Vault Šílené Brahmíny
  • Fotogalerie
  • Knihovna
  • Nukezin
  • Seminář

  •   Uživatel 



      Kontakty  
    Reinar
    chekotay
    Facebook


    Počet přístupů:



     

    Beskydská patrola II: Sněžná hlídka


    Patrola Typ akce: Patrola. Smyslem hry je projít určité území a plnit na místě zadané questy.
    Organizátor: Chekotay
    Plakát: Úvodní a závěrečný.
    Topic na fóru: Zde
    Místo konání: Komorní Lhotka
    Datum a doba konání: 29.1.-30.1. 2270
    Účastníci: (3): Chekotay, Chrome Red, Livjatán.
    Hodnocení:  1 (průměrná známka)
    Fotomateriál: Zde.

    Sněžná hlídka Intro:
    Možná jste slyšeli legendu o lidech, kterým nevadí radiace. O lidech, kteří se dožívají vysokého věku, protože dokáží ze sebe spláchnout všechno svinstvo. Rangers ji kdysi také slyšeli. Ale až nedávno se k templářům donesl zbytek té zvěsti. Za odolnost vůči svinstvu může zvláštní směs beskydských bylinek, ze kterých se vaří speciální pivo. Stáčí se o zimním slunovratu na jakési samotě ztracené v beskydských lesích... V létě se sem není lze dostat, Lovci lebek zabijí každého, kdo by se o to pokusil.
        Zato v zimě... Kanibalové jsou v zimních táborech, dravá zvěř ve svých doupatech a skupinka odvážlivců by snad mohla proklouznout, a pokud se jí podaří přemoci smrtící hory, i přežít. Stateční průzkumníci již z loňska ví, že onou chatou v žádném případě není Kotař, stejně tak ale ví, že v tomto doupěti beskydských dobrodruhů, kam přicházejí jen ti nejtvrdší rangeři, by snad mohli najít stopu vedoucí ke kýženému cíli.
       
    Chekotayův report:
    Dvě hodiny po svítání jsme došli do úzkého údolí sevřeného ze všech stran statným lesem. Slunce nebylo přes clonu nízkých, rychle se míhajících mraků vidět, ale světla bylo dost a i zima nebyla nijak silná. Šli jsme tři: Chekotay, Chrome Red a Livjatán. Na místě, které jsem uchovával ve vzpomínkách, jsme odbočili na stezku zarytou do houští. Opřel jsem se o kopí a vykročil do svahu. Sněhu bylo tak na davcet čísel, napěchovaný ve dvou vrstvách, ale zmrzlá vrstva byla dost silná nato, aby unesla člověka, a tak byl pochod rychlý a pohodlný. Stezka zaříznutá do svahu se zanedlouho zvedla, stala se prudkou, sníh ujížděl pod nohami... Dovedl jsem výpravu k lesnímu prameni, který osvěžil, a pak dále, kolmo na svah. Na hřebeni se do našich ramen opřel slabý vítr unášející sebou občasné sněhové vločky. Procházeli jsme mezi hustými porosty smrkovic a nízkých břízek ověšených ledem i pod vysokými katedrálami šedivých buků a ani ne za tři hodiny se mezi cáry mraků a polámanými korunami bříz objevil zasněžený štít Kotaře, ozdobený dlouhými rampouchy.
        Místní nás přivítali přátelsky, ale tak jako loni, ani letos nevěděli nic o tajemném elixíru, a proto jsme je zanedlouho opustili. Mraky se nakrátko roztrhaly a Slunce nám posvítilo na cestu. Vyrazili jsme dál, k dalšímu místu, kde by snad mohl žít někdo, kdo zná tajemství Beskyd. Pochodovali jsme nyní pod hřebenem, ale na návětrné straně, a museli se brodit sněhovými návějemi. Při protahování se skrz houští břízek nám tyto cinkaly k pochodu jemnou píseň svými ledem obalenými větvičkami. Střídali jsme se poctivě v prošlapávání stopy, byť sil každému poutníku ubývalo, a drželi se stále výrazné psí stopy, která nás po dalších dvou hodinách mnohem těžšího pochodu dovedla k další zasněžené chatě. Přebrodil jsem se sněhem zvíci čtyřiceti čísel ke dveřím a shledal, že zde není nikdo živý, jen mráz vyplňuje nízkým stropem zastřešené prostory.Začínal nám docházet čas i síly. V devíti stech metrech nadmořské výšky jsme nemohli dlouze polemizovat o výběru další trasy, a proto jsem vybral hřeben nízkého kopce Goduly, aby nás odvedl zpátky do údolí. Zde jsme se museli utkat s ještě vyššími návějemi měkkého sněhu a také škraloupy dlouhých ostrých sněhových jehlic, při procházení polomů pak i se sílícím větrem, ale obešli jsme údolí a sestoupili do něj. Podél zamrzlého potoka jsme pak našli vstup do jiného údolí, kde stála ukrytá chajda. S posledním světlem jsme ji obsadili a s povděkem přijali vlídnost hromádky dříví, uhlí a malé, šíleně prorzelé a propálené, ke všemu ještě puklé, pícky. Boty k ohni, ponožky nad něj, a na plotnu jsem postavil napřed Redovu ušanku a následně i koflík se sněhem, abych utišil žízeň. Sněhová voda proceděná skrz kapesník sic nebyla nic moc, prostě chutnala jako sníh, ale aspoň ukojila největší žízeň. Zakrojil jsem kočkoliščí slaniny a zapil Redovým Pirátským rumem, který prý vyhrabal z trosek jakési vzdušné lodi na jakési pirátské rumové základně nebo co. Krajinu venku zaléval svit úplňku, vítr hučel v korunách stromů a dříví praskalo v kamnech, která hrozila rozpadnutím při každém přiložení. O půlnoci se zvedla silná vichřice, škrábající na dveře unášenými kousky dřeva... nebo to možná byli zákeřní myšodlaci toužící prokousnout naše hrdla...
        V takovém počasí nebylo možné pokračovat v pochodu. Dlouho jsme seděli v hovoru, který se kolébal od družného k takovému tomu typu hovorů, které se odehrávají mezi lidmi, co byli příliš dlouho sami ve vánici, jestli víte, co tím myslím. :wink: Livjatán pak vytáhl spacák a natáhl se v patře chajdy, mimo hřejivou obruč sálavého tepla pícky, a já s Redem jsme jej o dvě hodiny hovorů později následovali.
        Před šestou ranní jsem se vzbudil a halasným řevem své bojové elektroniky vzbudil i oba spáče do temného, mrazivého rána. Vítr se uklidnil, zanechal po sobě jen dlouhé a vysoké jazyky sněhových návějí. Posnídal jsem opět něco slaniny a přebalil si batoh. Ještě před východem slunce jsme byli opět na cestě, pryč z údolí, zpátky do nížin, skrz podhůří až do Protektorátu. Nepodařilo se nám najít zřídlo elixíru, ani žádnou známku potvrzující ony divoké pověsti, leč nevzdáváme se. Třeba nám jednou štěstí popřeje...
       
    Livjatánův report:
    Pomalu jsem docházel k polorozbořenému nádraží. Na ceduli čněl nápís: "Ceský Těš.n". Motorový, předválečný vlak dojel za chvilku a ja jsem nastoupil. Lidé, alespoň doufám že lidé, si mě prohlíželi podezíravě. Jistě tady v nížině je tepleji a není tak potřeba hrubý kabát, šála nebo respirátor. Z vlaku jsem vyskočil při Hnojníku, docela zachoválém malém městečku, dnes hojně obývaným domorodci. Par minut jsem čekal než dojela dodávka a ja naskočil, v ní jsem rozpoznal Chrome Reda, který měl podobnou výstroj jako já. Když jsme dojeli na konečnou, popravdě řečeno nás vykopl řidič, zahledli jsme chekotaye. Ten vykonával svůj strojící rituál. Všichni jsem se dopřípravili na tůru a pomalým leč jistým krokem vykročili vpřed. Po pár stech metrech jsem si šli oblidhnout naše přístřeší. Měli jsme tam v ůmyslu přespat. Vše bylo v pořádku a nám nic nebránilo konečně započít naší výpravu. Cesta byla zpočátku identická jako před rokem, tedy šli jsme hledat bájný elixír na Kotař. Cesta bylá jiná, míň sněhu ale zledovatěly povrch, dělal svoje. Nohy tak v prudších svazích podklouzávaly. Na Kotaři nás přijali vlídně, avšak domordci nevěděli nic o tom prazvláštním moku, zvaném Templářský Elixír. Posilnili jsme se na další cestu, znovu oblekli výbavičku a vyrazili vstříc nepřízní počasí.
        Chekotay se samozřejmě vracel pro svůj zapomenutý pistaciový opasek. Směr-Ropička. Síly ubývaly, bagáž těžkla na zádech, vítr a návěje nás chtěly skácet k zemi. Jó Beskydy, zdají se být hezké a mírné, ale těm lehkomyslným dokáží vzít lechce život nebo alespoň ucho či nos. Pravielně jsme se střídali v prošlapávaní cesty a konečně jsem došli k náší druhé stanici. Tam nás nepřijali dobře, spíše vůbec. Nedráždili jsme je zybtečně, protože brokovnice, vystrčena ze dveří, dokáže udělat z člověka guláš pro vlky. Pomalu začínalo slunce zapadat a nás něco hnalo zpět. Nikdo neví jestli opravdu existují. Myšodlaci. Je lepší tohle nevědět. Naše trasa se zhoršila, v hustém lese, na sněhu se utvořila ledová vrstva a ta nepříjemně řezala do holení. Párkrat jsme upadli, přesto pokračovali dál. Slunce se nad zubatou čelistí hor drželo jen tak tak. Teď je tady lepší cesta ale na ní to neuvěřitelně klouže. Necítime prstu u nohou. Byla již tma když jsme dorazili do našeho útočiště.
       
       





      Aktuální questy  
  • Vzpoura na křižníku Přátelstwí
  • Lov zombíků
  • Výčet víček

  •   Aktuální dokumenty  
  • Plán Bílý: Dělostřelba (video)

  •   Chystané akce  
  • Workshop: NeverOrbing Story
  • PNII: Záhada Strašné skály
  • Karpatské bloudění: Žítkovská bohyně
  • Paranoid III: Den zúčtování

  •   Proběhlé akce   45. Pašerácká práce v Beskydech
    44. Dziki gon
    43. IX. Patrola: Bílá smrt
    42. Volba Komandéra
    41. Plán "Bílý"
    40. VIII. Patrola: Hra o dróny
    39. OLS3: Výbušná zmes
    38. Stalkeřina ve Ždánickém lese
    37. VII. Patrola: Incydent Trzyniecki
    36. OLS2: Kladivo na čarodějnice
    35. Operace Trhání švestek
    34. VI. Patrola: Spasiteľ prichádza
    33. HC Piknik pri ceste
    32. Pohasínající naděje
    31. Jarní bloudění
    30. V. HC Patrola: Bezva kšeft
    29. P'n'P: Reznoucí ocel
    28. Templářská webgame
    27. Obřanský odřad
    26. Podzimní bloudění
    25. Operace Paranoid 2
    24. IV. Patrola: Beskydské bloudění
    23. Operace Paranoid
    22. III. Patrola beskydská
    21. Operace Lomená skála
    20. II. Patrola: Sněžná hlídka
    19. Operace Sturm und Drang
    18. Operace Zubaté ostří
    17. Operace Špinavý prachy II
    16. Quest Area LARP
    15. Stalkeřina v Třanovicích
    14. Workshop
    13. Beskydská patrola
    12. Chladná ocel 3:Krvavý jarmark
    11. HC Setkání u studánky
    10. Brahmínin
    09. Operace Frühling
    08. Chladná ocel 2: Exodus
    07. Hornosušská operace
    06. Operace Špinavé prachy
    05. Operace Chladná ocel
    04. HC Postnuclear Winter
    03. Operace Letní probuzení
    02. Operace Divoká země
    01. Operace Buldok

    Reklama:   Zážitky jsou skvělé dárky - a pokud chcete darovat zážitek jako dárek, tak jedině zážitky od Zážitkové agentury FAN MOTION . Mají tam totiž ty nejlepší zážitkové dárky. Komunitní síť Facebook nabízí nové zážitky - poznejte nové kamarády na síti Facebook. Vše o síti Facebook. Nové zážitky na Facebooku.