Templáři Vaultu Šílené Brahmíny

  Regule  
  • Ústava
  • Pravidla
  • Levelování
  • Jak se přidat?

  •   Herní svět  
  • Dějiny
  • Věděli jste, že...

  •   Družstva  
  • Drancíři
  • Zewell
  • Osamělí střelci
  • Bývalí templáři

  •   Ostatní  
  • Diskusní forum
  • Vault Šílené Brahmíny
  • Fotogalerie
  • Knihovna
  • Nukezin
  • Seminář

  •   Uživatel 



      Kontakty  
    Reinar
    chekotay
    Facebook


    Počet přístupů:



      

    Setkání u studánky


    Hardcore akce Typ akce: Hardcore párty. Kritický faktor byla neexistence respawnu, všudepřítomná radiace, párači se zrychleným respawnem a kulomet ve výzbroji karavany.
    Plakát: Zvadlo
    Organizátor: Chekotay
    Místo konání: Václavovický les (oblast radiační zóny JjZ od Šenova - neutrální území obývané bestiemi)
    Datum a doba konání: 25. 10. 2268 od 10:30 do 14:00
    Účastníci: (15)
       Drancíři (Chekotay, Javor, Justin, Kaali, Necromancker, Reinar-Silmar, Tommy SWINE)
       Otrokáři (Chrome Red, Hawkeye, Lišák, Yoris)
       Osamělí střelci (Factor, Stingi, Řepa, Linot)
    Historický abstrakt: Na podzim roku 2268 po Kristu proběhla na neutrálním území zchůzka velitelů Cechu otrokářů a Drancířů. Byla dojednána a podepsána spojenecká smlouva mezi oběma skupinami, a to i přes zradu drancířského písmáka a přes útoky páračů. Následně se obě skupiny pokusily oslavit podpis smlouvy spojeným útokem na oslabenou karavanu, ale byly odraženy a utrpěly těžké ztráty.
    Historical Abstract: In autumn 2268 After Christ, the meeting of leadres of the Slavery Guild and the Reavers happened on the neutral territory. Despite of betrayal of reavers unit clerk, and despite of attacks of deathclaws, the Alliance treaty was negotiated and subscribed. Then, both allianced groups tried to celebrate the treaty by united assault on weaky caravan, but were beated back and took heavy casualities.

    chekotayův report:
     A to se vám jednou Otrokáři a Drancíři dohodli, že se setkají na neutrální půdě, aby dojednali podrobnosti alianční smlouvy a na místě ji hned sepsali a potvrdili. Za neutrální území byl vybrán Václavovický les, který, jak se zdá, svítí jen málo, a dvě skupinky vyrazily na pochod...

     Den před akcí jsem za soumraku pobíhal po lese a rozmisťoval artefakty a Jerryho mrtvolu. Pak jsem si sedl před knajpu a čekal na Řepu. Ten dorazil po osmi hodinách jízdy, tak jsem ho provedl po lese a předal mu artefakt, který měl mít v hnízdě. Dále jsme kecali v hospě a pak na brahmíninu, kde párač přespíval...
     Sraz Drancířů byl v devět na Brahmínínu. V deset se ti lempli skutečně objevili a začali se navlíkat do kostýmů. Dovedl je ke mně Chrome Red, jinak by se všichni poztráceli - aspoň jsme domluvili nějaké podrobnosti. Někdy po půl jedenácté jsme konečně vyrazili a pomalým vycházkovým krokem se proploužili až k lesu. Vedení se ujal Lin0t provázený Kaalim, ustanovil jsem pokus o formaci a konečně jsme zahájili hru.


     S přední hlídkou Kaali + bláznivý Linot vyrazila tlupa Drancířů mezi mrtvé kmeny pochmurného lesa. Po nějaké době byl nalevo od osy postupu spatřen pohyb, ale hlídky nedokázaly identifikovat, o co se jedná. Bojovníkům se také zdálo, že zahlédli párače, načež se Linot rozklepal jak chřestýšův ocas. Do toho navíc hlídka nalezla hromádku potrhaných cárů jakéhosi šatstva, které bylo po chvilce za pomoci nalezených dokumentů identifikováno, jako shnilé ostatky drancířského bojovníka JarRyho, jenž byl do této oblasti vyslán před dvěma lety a nikdy se nevrátil (velení předpokládalo, že byl zabit Otrokáři, s nimiž tehdy Drancíři válčili). Po ohledání roztrhaných svršků došli Drancíři k názoru, že jejich druh byl rozsápán páračem a rozhodli se jej pohřbít. Zatímco Javor kopal jámu, Chekotay si prohlížel nalezené dokumenty - ukázalo se, že Jerryho hlídka narazila na pochodující jednotku Enklávy a chvíli ji sledovala. Po kratičkém pohřebním obřadu, opět narušeném pohybem v křoví, se prapor vydal dál. Záhy narazil na otrokáře jdoucí v protisměru. Drancíři pak vyslali grupu, aby zjistila, na koho to vlastně párač útočil, zatímco zbytek pokračoval dále. Spojené skupiny nalezly místo vhodné k táboření a usalašily se zde. Linot, jenž byl držen ve formaci jen hlavní revolveru naraženou pod bradu, byl vypuštěn ven coby návnada pro párače. Nedlouho poté, co byla zahájena rokování, se v okolí skutěčně párač objevil. Spojenci vyslali silnou grupu, aby párače ulovila, což se také stalo - ale na úkor drancířského bojovníka Kaaliho, kterého párač ulovil dříve. Štáby Drancířů a Otrokářů zatím spojenými silami louskaly formulace smlouvy připravené písaři z Citadely. Hlídka přivedla neznámého poutníka jménem Osman, který byl vážně zraněn. Byl u něj nalezen Kaaliho vrhací nůž, který prý Osman koupil od karavany. Pro podezření z hanobení ostatků mrtvého válečníka byla ke karavaně vyslána grupa Drancířů, aby celý incident prošetřila, a v případě, že se potvrdí podezření, nabodla všechny obchodníky na kůly. Po chvíli se však grupa vrátila s tím, že karavana všechno popírá. Javor Osmana napřed naverboval a pak uzdravil. V té době již byla smlouva schválena a písař Silmar byl pověřen vytvořením dvou dokumentů k podpisu. Velitelé a jejich suita začali oslavovat uzavření smlouvy, zacinkaly láhve a zavoněla slanina z mývala. Osman ulomil kousek ze své zbroje a ukázalo se, že se to dá jíst! Výborná technologie! V té době již velitelé věděli z hlášení rozvědky, že opodál táboří jakási karavana. Byla napadena páračem a její velitel je mrtvý. Bylo rozhodnuto uzavřít smlouvu a pak se karavaně náležitě věnovat. Jenže... kde je smlouva? A kde je vlastně písař Silmar?!!! Bleskový průzkum ukázal, že Silmar není nikde v okolí. Zabit být nemohl, zbývala jediná možnost - dezerce! Neuvěřitelné! Po stopě dezertéra byla vyslána grupa stíhačů, ale ta se vrátila po chvíli bezvýsledně. Druhá grupa již obsahovala i Otrokářského stopaře, a také záhy zmizela v lese. Po chvíli se vrátila spojka, že stíhači vyjednávají s karavanou, aby jim prozradila směr úprku Silmara. Obě družstva se sbalila a vyrazila ke karavaně. Hlavní bojová síla Drancířů se poschovávala v houštině, zatímco velitelé týmů šli vyjednávat s karavanou. Skutečně se zde nacházel písař, který vyhotovil za přiměřený obnos smlouvu ve dvou kopiích - její znění již nebylo tak vznešené a promyšlené, ale to hlavní v ní bylo, a oba velitelé pod ni otiskli své palce. Vyjednávání o sepsání smlouvy bylo velmi napjaté, neboť oba velitelé si předem domluvili kódové slovo, po jehož zaznění se oboří na karavanu a zabijí či zotročí všechny její členy. K tomu však nedošlo. V jednu chvíli vše viselo na vlásky... ale kód nezazněl a smlouva byla sepsána. Následně se Otrokáři a Drancíři rozešli, a tichým plížením (lol!) karavanu obklíčili. Drancíři čekali, co udělají Otrokáři, ti zase naopak, jako první zavelel do útoku velitel Drancířů, jemuž již omrzal zadek. Útočníci dorazili až pod strážní věž - jednu z mnoha, které v krajině postavilo Bratrstvo oceli. Členové karavanní ochranky byli záhy pobiti, zůstal jen jeden, na věži. Ale to byl tuhý oříšek! Ta věž byla totiž kulometná... Dávka za dávkou rozrývala zemi, jeden za druhým padali bojovníci v tratolištích krve. Pochabé pokusy vyšplhat na věž byly zmařeny střelcovou osobní zbraní. Velitel Drancířů vyběhl ke svému padlému druhu, popadl jeho odstřelovací pušku a skluzem zastavil u vzdálenejšího stromu, aby přesnou střelou ukončil to trápení - ale i do jeho hlavy se zavrtaly tři kulky a přibily ji k zemi... Již jen poslední Otrokáři obléhají věž. Náhle se z hlubin lesa vynoří podivný zjev - vlasatý, zarostlý, hovado, smradlavý, oděný v kůžích a zdobený kostmi, v rukou třímá mohutnou pušku, schopnou složit vzrostlou kočkolišku mývalovitou. Začal střílet po kulometníkovi.
     "Proč po mně střílíš?" ptal se kulometník.
     "Rušíš klid lesa!" odvětil poustevník.
     V tom kolem něj proběhl párač. "Ha há, teď poznáš sílu lesa!"
     

     V tu chvíli se Řepa zeptal : "Ty jsi mrtvý?" Kaali: "Hm, no vlastně ne." Načež vyběhl. Řepa ho po pár koleček kolem stromu dohnal a zabil. Řepa: "Mlask! Chramst! Já se krmím! Já se léčím!"

     Párač zabil poutníka, sežral mu játra a pokračoval pod věž.
     "Ha há, tady máš tu svou sílu lesa!" smál se hlas z věže.
     Kulometník, jenž preventivně již dříve zabezpečil žebřík ostrými kůly, zdržel palbu, a párač se vrhal na otrokáře, kteří na nic nečekali a vzali do zaječích. Párač dorazil několik raněných, chvíli pronásledoval utíkající, a pak zmizel v lesním šeru...

      Když se Řepa vrátil pod věž, už jsme všichni stáli, hra skončila. Sbalili jsme se a šli omrknout páračovo hnízdo - fakt parádní bejvák!! Následně jsme odešli do hospody. Tam jsem se zprvu lekl, co za šílence tam sedí, ale pak jsem poznal, že to je druhá část bandy, co šla jinou cestou :D Pokecali jsme, popili, udělali nějaký barter, část hráčů odešla...
     Po chvilce mě napadlo, že den je ještě mladý a mohli bychom odehrát scénu, kterou jsem zatím měl v hlavě načrtnutou jen v hrubých obrysech. S pivem v žilách jde všechno snáz, tak jsme šli na to! Honem přesun na Brahmínin, uklidit ve sklepě, zapálit svíčky, postavit stolek a křeslo, smést ze sebe slimáky a pavouky a...
     
     ...již přivádějí vězně. Temná, klenutá sklepní místnost je osvětlena množstvím svící v místech vydrolených cihel. Na zrezivělých hácích visí Drancířská zástava. Vysoce umístěným malým světlíkem sem vniká pár paprsků slunc a vykresluje na zemi jezírko světla. V čele, u zdi, stojí nízký stolek pokrytý černým suknem, na něm položené svíce pableskují v očích muže usazeného na křesle za stolkem. Po obou stranách místnosti stojí ozbrojení drancíři v battledresech. Stráž u dveří ustupuje stranou a jiný strážný před sebou údery pažby pohání čtveřici vězňů, které řadí ke zdi vedle vstupu. Velitel Drancířů, komandér Chekotay, vstává a seznamuje přítomné s podezřením na přečin, jehož se měli čtyři obžalovaní dopustit. Je závažný - v průběhu nedávné diplomatické akce jeden drancíř, písař Silmar, dezertoval a odnesl sebou přitom důležité dokumenty, čímž sabotoval celou misi a takřka ji znemožnil! Nyní zde stojí čtyři Drancíři a soud se jich ptá, proč tomu nazabránili. Stalo-li se tak pouze díky jejich neschopnosti, mohou počítat s mírným trestem. Stalo-li se to úmyslně, jedná se o zradu, a za tu je trest smrti. Jeden po druhém předstupují bojovníci před soud, stoupají si do kaluže světla, aby je všichni dobře viděli, a vypovídají o svých činech onoho dne. Po výslechu je osvobozen Javor. Následuje výslech svědka - přeživšího z přepadené karavany. Zdá se, že trojice Drancířů, vyslaná jako stíhací grupa ve stopách utíkajícího Silmara, měla dobré možnosti jej dohnat a zastavit, ale neučinila tak, přestože karavana jim poskytla správné informace. Začíná to být vážně. Trhal jsem se smíchy a svíjel v křečích, když chtěl Hawkeye fotit a já se snažil udržet kamennou tvář... to bylo peklo Vězni jsou odvedeni zpátky do cely a Drancíři se radí o vině či nevině každého jednotlivého zadrženého. Každý Drancíř přítomný soudu vypoví svůj názor, velitel - soudce názor zváží, konkretizuje, nepřijímá ani neodmítá žádný. U Drancířů je porota (složená ze všech přítomných Drancířů vyjma stráží) pouze poradním orgánem. Porota se shoduje na vině všech tří. Následně se bojovníci radí o trestu pro každého odsouzeného jednotlivce. Opět všichni přítomní ozbrojenci vymýšlejí tresty, velitel jen poslouchá, nachýlen nad stolem. Padají návrhy jako "uklízet latríny - nikdo to ještě nikdy nezkusil, tak bychom aspoň viděli, co je pod tím sajrajtem" či dokonce "uklízet latríny Necrem", a podobně.
     "Přiveďte vezně!"
     Vězni jsou ústrky a popoháněním pažbou rozestaveni podél zdi. Velitel vstává, nadchází čas rozsudku. První předstupuje Necro, je přinucen pokleknout, neboť jeho zločin je nejtěžší. Je usvědčen z degenství a z idiocie tváří v tvář nepříteli. Je odsouzen k třiceti ranám bobřím ocasem a ke karaoke. Druhý je Tommy SWINE. Usvědčen je z neschopnosti a odsouzen ke třiceti ranám bobřím casem. Protože však Tommy je ostřílený frontový válečník ověnčený titulem "Profesionální voják", je mu trest prominut. Poslední je hrdě stojící Justy. Usvědčen je opět z neschopnosti (Velitel naznal, že Justy šetřil peníze v nesprávný čas na nesprávném místě.) a odsouzen ke třiceti ranám bobřím ocasem a ke karaoke. Vzhledem k tomu, že Justy je mladý nováček, je mu trest třicet ran prominut. K údivu všech přítomných Justy, jenž právě o vlásek unikl oprátce, odmítá rozsudek, a místo karaoke volí 30 ren. Velitel souhlasí. K ještě většímu údivu všech přítomných se hlásí Necro, že ten trest vezme na sebe. Justy souhlasí a velitel, který na to kouká jako na zjevení, také. Následně probíhá exekuce. Necrovi je vyplaceno 2×30 ran +10 ran za drzost, a následně začíná zpívat píseň Maybe. Karaoke mu docela jde! Soud je ukončen. Vězňům jsou vráceny zbraně. Velitel děkuje svědkovi za pomoc a následně posílá Javora, aby svědka vyvedl nahoru a popravil kulkou do týla.
     Drancíři nemají rádi svědky.
     Bojovníci se odebírají pryč z místnosti, střelbou z pušek zhášejí svíce.
     Soudní síň v podzemí drancířské báze Brahmínin je opět prázdná.

      Následoval výkup artefaktů nalezených na akci, rozloučení a definitivní rozchod. A já jel rovnou na oslavu mých narozek


    Justinův report:
     První skupinka podivně oděných individuí se sešla už v Šenově na zastávce. Chrome, Javor, Necro, Linot a tak dále. Po krátkém omrknutí, jak jsme se to zase vyparádili, jsme se vydali na cestu. Ta ubíhala zcela hladce až do okamžiku, kdy Necro vytáhnul mapu a jal se na ni smutně mžourat. Jeho zmatený výraz nahlodal naše přesvědčení o správnosti zvoleného směru (což bylo zvláštní, vzhledem k faktu, že od zastávky se až na Brahmínín jde jedinou ulicí). Zdravý rozum nakonec zvítězil, a tak jsme nešťastného Necra „Tohle je ta hospoda... podle mapy... myslím. Ale proč tu prodávají plynové lahve?“ táhli s sebou až na základnu.

     Tam už netrpělivě čekal Chekotay se zbylými Drancíři. Stále ještě neodění jedinci se začali soukat do kostýmů, které Cheky průběžně obhlížel. Vytáhly se masky, napáskovaly zásobníky a vyrazilo se. Do herního prostoru jsme vstupovali, doprovázeni soucitnými pohledy cosi-na-poli-provádějících spoluobčanů. Linot se okamžitě ujal své role, když začal nervózně těkat pohledem a ne příliš ochotně drancířskou jednotku provádět lesem. Chekotay kolem sebe mával bůhvíčím, o čemž sebejistě prohlašoval, že „to měří radiaci“, zatímco Linota od útěku z lesa, kde se mezi stromy občas mihlo cosi velkého a chlupatého, odrazovalo jen několik namířených hlavní. Necro se ještě pokusil Komandéra obvinit z kartografické demence, ovšem když vytáhl své dva cáry mapy a vylezlo z něj „Jakto, že na téhle mapě je Brahmínín napravo od silnice, zatímco na téhle je... napravo od silnice?“ raději jsme se vydali dál.

     Opustili jsme cestu a za žlebem našli potrhané hadry, v kterých jsme po zběžném ohledání poznali zbytky výstroje drancíře JerRyho, který byl před dvěma lety vyslán prozkoumat oblast. Nebožtík měl u sebe celkem zajímavé chemy a techy, skoro mi až bylo líto, že jsem nešel jako předvoj a něco z nebožtíkovy výbavy nezkonfiskoval. Když jsem si ovšem vzpomněl na chlupaté cosi mezi stromy, raději jsem se vrátil na křídlo. Drancíře jsme za zpěvu hymny pohřbili a pokračovali v cestě.

     Téměř okamžitě jsme narazili na jednotku Otrokářů, s kterou jsme se po chvíli nepříliš důvěřivého očumování vydali hledat důstojné místo k jednání, Necro byl vyslán opačným směrem prozkoumat podezřelý pohyb na horizontu. Vlajky byly rozvěšeny, více již nepotřebný Linot odkopnut k sežrání páračem a rokování zahájeno, já byl však ještě s jedním spolubojovníkem vyslán zjistit, kde že se to Necro fláká.

     Po krátké cestě lesem jsme ke svému překvapení Necra našli v živé debatě s obchodníky, kteří se opevnili na přehledné mýtince. Zjistili jsme, že jdou směrem od Ostravy, kde stihli prošustrovat poslední tržbu, a že námi zpozorovaný párač právě naporcoval jejich společníka. K obchodování za přítomnosti namířených hlavní příliš svolní nebyli, bez nich se do něj zase nechtělo nám, tak jsme vyrazili na cestu zpět, prodiskutovat situaci s velitelem. Když jsme se vrátili a předali hlášení, zaútočil párač. Při pohledu do naježených hlavní více než tuctu mužů však zařadil zpátečku a zmizel v porostu. Okamžitě byl vydán rozkaz k pronásledování a úderné drancířsko-otrokářské komando se vydalo bestii po stopě. Zanedlouho se vrátili se zprávou o páračově bídném konci, jejich řady však byly tenčí o střelce Kaaliho, což byla pro Drancířskou grupu citelná ztráta.

     Jednání pokračovalo spoustou předválečně znějících keců, kterým jsem nerozuměl ani za mák, takže jsem obhlížel horizont. Jakýsi Otrokář mi nabídnul slibně vypadající placatici - strach z kontaminace svedl krátký, nerovný boj s vidinou chlastu, pročež jsem se vzdal své gasmasky a notně si přihnul. Chutnalo to jako brahmíní chcanky, ale mělo to grády. Mezitím vůdcové pokecali a vypadali nadmíru spokojeně. Už jsem se viděl zašitého na základně Brahmínín, jak se na oslavu zpíjíme do bezvědomí... to jsem ještě nevěděl, co má ten den všechno přijít.

     Jakmile jsem se vrátil k hlídkování, ve žlebu podél tábořiště jsem zahlédl otrhanou postavu, jak vyjeveně mžourá naším směrem. Poklepal jsem Necrovi na rameno, pokynul směrem k neznámému a natáhnul závěr, to už se však dotyčný zvedl a jal se na nás zuřivě gestikulovat, ať nestřílíme. Přiblížil se a já zjistil, že vypadá jako... no prostě jsem nic takového ještě neviděl - oči měl jako dvě škvírky a jeho obličej vůbec vypadal, jako by se dostal do rány opravdu nasranému párači. S podivným přízvukem, který jsem ještě nikdy neslyšel, tvrdil, že je „Osman, mechanik, zraněný, má šroubovák, všechno spraví, jen ho musíme ošetřit.“

     Zavedli jsme jej tedy ke Komandérovi, který o něj nejevil nijak velký zájem. Zato feldmedik Javor se k němu s jiskrou v očích přitočil a začal vyjednávat o ceně za ošetření. Zoufalý Osman začal z kapes vytahovat všemožný bordel, včetně placatých šutráků, o kterých vcelku přesvědčivě tvrdil, že se dají jíst. Většinu času však mával svým šroubovákem, až jsem se začínal bát o oči. Javor roztáhl po zemi vercajk a já se s Osmanem rozloučil. K mému neskonalému úžasu slíbil Osmanovi stimpak (stimpak, který by se vám normálně zdráhal dát, i kdyby vám kulka urvala půlku palice) výměnou za službu u Drancířů. Osman vypadal, že by bez rozmýšlení souhlasil s análním fistingem od supermutanta, pokud by mu zachránil nohu, takže Javorovi všechno odkýval. Ten se (že mě to překvapuje) na stimpak vykašlal a nohu jakžtakž zazáplatoval, čehož byl Osman ušetřen, protože mu bylo milosrdně dopřáno omdlít.

     Osman měl u sebe Kaaliho házecí nůž a dušoval se, že jej koupil u obchodníků, které jsme potkali před chvílí. Bylo rozhodnuto, že okrádání padlých Drancířů je věc nepřípustná, Komandér vytvořil průzkumnou jednotku a poslal ji věc prošetřit. Byl jsem rád, že jsem se dostal mezi jmenované, protože arogantní obchodníci mi již od prvního setkání leželi v žaludku; vidět je na zemi s čerstvou olověnou nádivkou byla lákavá představa. Obchodníci však cokoli, co by se týkalo Kaaliho mrtvoly, popřeli, a já jen potichu skřípěl zuby, protože jakkoli by se mi to líbilo, nemohl jsem je dát postřílet jen na základě tvrzení chlapa, který se vzal bůhví odkud, s pomotanou palicí a víc než podivným zjevem.

     Když jsme se vrátili, obchodníci najednou přestali být důležití. Ta krysa Silmar byl pryč, ovšem co bylo horší, vzal s sebou originál smlouvy. Na nic se nečekalo a my byli opět vysláni, tentokrát po stopě dezertéra. Les jsme pročesali v rojnici a já na okamžik krysu zahlédl na okraji lesa, když však zaběhl zpátky a my pokračovali v pronásledování, přerušili nás houbaři a stopa byla ztracena. Rychle jsme se rozhodli pro návštěvu obchodníků. Ti nám informace o Silmarovi sice poskytli, při handrkování o ceně jsem se však nechal unést a ztratili jsme poslední šanci Silmara najít (i když návštěva karavany byla sama o sobě dost zoufalý pokus). Obchodníci udali čas a směr Silmarova pohybu a já okamžitě litoval utracených zátek, čas totiž odpovídal našemu kontaktu s dezertérem a směr byl tedy vcelku pitomost. Po chvilce bloudění jsme to vzdali a vydali se do tábora.

     Komandéra naše výsledky zrovna nepotěšily a zamrmlal i cosi o vojenském soudu, okamžitě však začal s vůdcem Otrokářů plánovat, jak by co nejdřív usmolili smlouvu novou. Tommy ztratil bouchačku a při jejím hledání si jej vyčíhl párač, Tommy však běžel jako zajíc a párač si u tábora naběhl přímo do cesty pár mým kulkám. Na zabití to však zdaleka nestačilo, takže jsme jej s Lišákem běželi dorazit. Když jsme už bestii pomalu ale jistě doháněli, opět nás přerušil houbař (takových sabotérů tam vůbec bylo plno).

     Bylo rozhodnuto, že náhradní smlouvu sepíší velitelé u obchodní karavany. Já, Necro, Javor a Tommy jsme byli vysláni jako křídlo, které v případě jakýchkoli komplikací vyrazí a zapojí se do masakru obchodníků. Jednání se však táhlo a my viděli a slyšeli s prominutím hovno (až na bláznivého Linota, který poletoval po lese v zářivě bílém svrchníku a nechával na pařezech podivné vzkazy... ještě, že neumím číst). Počáteční ostražitost tak opadla a my se za chvíli už jen vyvalovali a čekali, kdy se vrchnost uráčí zavelet k masakru, případně odchodu na párky. Z porostu se pak najednou vynořil Komandér se zprávou, že karavana pomohla v sepsání náhradní smlouvy, a účel mise je tak zachráněn. I on však byl kapitalistickým bastardům donucen za službičku zaplatit, takže jsme se svorně rozhodli vymoci své pohledávky zpět ohněm a ocelí.

     Po troše zmateného přeskupování jsme zaútočili. Obchodníci pod posedem kladli odpor, ale byli brzy přemoženi. Já se kryl za stromem a střídavě pálil po hlídce na posedu a jednom obchodníkovi, který mě sice jednou ranou škaredě zasáhnul do lokte, ale nakonec padl pod deštěm kulek z mé G3. Tím jsem ovšem vyprázdnil zásobník a při přebíjení s hrůzou zjistil, že druhý je prázdný. Když jsem pak, neozbrojen chladnou zbraní, třesoucími se prsty páskoval nový zásobník, náboje mi padaly všude kolem a kryl mě jen slabý kmínek stromu, cítil jsem Smrťovu kosu přímo pod nosem. Nějakým zázrakem se mi však podařilo zásobník narvat do zbraně, natáhnout a opět se zapojit do boje.

     Nakonec zbýval jen chlap na věži, který teď čelil křížové palbě. Zaujal jsem výhodnou palebnou pozici a asi třikrát jej zasáhl do hlavy. Nezdálo se, že by si z toho něco dělal, takže jsme museli vymyslet náhradní řešení. Pomalu jsme se přibližovali k posedu, a neustále jej kropili, já pak začal lézt po žebříku a mířil na místo odkud jsem čekal každou chvíli vyhlédnout postavu. K mému překvapení se zpoza okraje posedu vysunula hlaveň kulometu a s rachotem do mě vysypala dávku. Sletěl jsem ze žebříku a akce pro mě skončila. Dál jsem již registroval jen dlouhé dávky, na něž nepříliš přesvědčivě odpovídaly jednotlivé výstřely Drancířů a Otrokářů, kteří s nezaměnitelným žuchnutím a sténáním jeden po druhém chcípali jako mouchy. Jakýsi šílenec do toho všeho řval, ať mu neděláme v lese bordel, a nakonec se ozval i řev párače, očividně přilákaného pachem čerstvé krve.

     Už jsem jen slyšel, jak kdosi (nejspíš Komandér) skáče před kulometnou dávkou na stranu a bere ze země mou zbraň, střelba se však neozvala, takže jsem předpokládal jeho smrt, případně zbabělý útě- ... taktický ústup. Páračí řev se přiblížil a začaly jej doprovázet skřeky trhaných obětí a věcné „Žeru ho, léčím se.“ Následoval už jen zdvořilý Řepův dotaz, zda ráčí pan Kaali býti mrtev, po záporné odpovědi pak křik, vrčení, bublavé zvuky a křupání kostí.

     Po ukončení akce jsme se všichni sešli na jedno v hospě, kde jsme byli už po Brahmínínu. Proběhly běžné šmeliny, trocha smíchu nad smutným osudem Wulfika (masožravé srnky) a odchod na základnu. Tam proběhl stylový polní soud ve sklepení, osvětleném plamínky svíček. V jednu chvíli se nade mnou vznášela hrozba děsivého karaoke (v tu chvíli jsem litoval, že jsem pro nesplnění úkolu nebyl zastřelen bez soudu), ale nakonec byl odměněn jen Necro, jehož podání Maybe byl vskutku nezapomenutelný zážitek.





      Aktuální questy  
  • Lov zombíků
  • Výčet víček

  •   Aktuální dokumenty  
  • Drancířská písnička (ODT, 240 kB)
  • Dziki Gon: Sestřel vertibirdu (video, 9MB)

  •   Chystané akce  
  • Adventura: Těšínská aféra

  •   Proběhlé akce   50. Operace Paranoid 3
    49. PP2: Živá voda
    48. PB2: Zlatá horečka
    47. Letní bloudění
    46. Dziki gon
    45. 9. Patrola: Bílá smrt
    44. Pašerácká práce v Beskydech
    43. Volba Komandéra
    42. P'n'P: Vzpoura na křižníku
    41. Plán "Bílý"
    40. 8. Patrola: Hra o dróny
    39. OLS3: Výbušná zmes
    38. Stalkeřina ve Ždánickém lese
    37. 7. Patrola: Incydent Trzyniecki
    36. OLS2: Kladivo na čarodějnice
    35. Operace Trhání švestek
    34. 6. Patrola: Spasiteľ prichádza
    33. HC Piknik pri ceste
    32. Pohasínající naděje
    31. Jarní bloudění
    30. 5. HC Patrola: Bezva kšeft
    29. P'n'P: Reznoucí ocel
    28. Templářská webgame
    27. Obřanský odřad
    26. Podzimní bloudění
    25. Operace Paranoid 2
    24. 4. Patrola: Beskydské bloudění
    23. Operace Paranoid
    22. 3. Patrola beskydská
    21. Operace Lomená skála
    20. 2. Patrola: Sněžná hlídka
    19. Operace Sturm und Drang
    18. Operace Zubaté ostří
    17. Operace Špinavý prachy 2
    16. Quest Area LARP
    15. Stalkeřina v Třanovicích
    14. Workshop
    13. Beskydská patrola
    12. Chladná ocel 3:Krvavý jarmark
    11. HC Setkání u studánky
    10. Brahmínin
    09. Operace Frühling
    08. Chladná ocel 2: Exodus
    07. Hornosušská operace
    06. Operace Špinavé prachy
    05. Operace Chladná ocel
    04. HC Postnuclear Winter
    03. Operace Letní probuzení
    02. Operace Divoká země
    01. Operace Buldok

    Reklama:   Zážitky jsou skvělé dárky - a pokud chcete darovat zážitek jako dárek, tak jedině zážitky od Zážitkové agentury FAN MOTION . Mají tam totiž ty nejlepší zážitkové dárky. Komunitní síť Facebook nabízí nové zážitky - poznejte nové kamarády na síti Facebook. Vše o síti Facebook. Nové zážitky na Facebooku.