Templáři Vaultu Šílené Brahmíny

  Regule  
  • Ústava
  • Pravidla
  • Levelování
  • Jak se přidat?

  •   Herní svět  
  • Dějiny
  • Věděli jste, že...

  •   Družstva  
  • Drancíři
  • Zewell
  • Osamělí střelci
  • Bývalí templáři

  •   Ostatní  
  • Diskusní forum
  • Vault Šílené Brahmíny
  • Fotogalerie
  • Knihovna
  • Nukezin
  • Seminář

  •   Uživatel 



      Kontakty  
    Reinar
    chekotay
    Facebook


    Počet přístupů:



     

    Operace Chladná ocel


    Akce Chladná ocel Organizátor: Chekotay
    Místo konání: Šenov
    Hodnocení: * * * * *
    Účastníci: (14)
    Chekotay, Reinar, Javor, Benny, Necromancker, Chrome Red, Byron, Hawkeye, Ghost, Thief, Livjatán, Xavier, Linot a Katrinka (seřazeno jen podle toho, jak jsem si na vás všechny vzpomínal)
    Historický abstrakt: Drancíři si počíhali na Otrokáře a v sérii střetů v silně zamořeném prostředí za velmi těžkých klimatických podmínek, využívaje pouze kontaktních zbraní, je porazili. Do střetu zasáhla také rota Bratrstva oceli, součást většího svazku přesouvaného v té době na nové pozice. Za cenu značných ztrát na straně Drancířů byli Otrokáři i Oceláři zdecimováni.

    Reinarův minireport:
    =============================
    Pouze drobný popis, jak které bitvy probíhaly:

    1) Na tuto bitvu si moc nepamatuju. Vím jen, že BoS ukradli vlajku Otrokářům a my jsme pak ukradli obě dvě.

    2) Po dohodě BoS a Otrokářů byla pevnost Drancířů obléhána. Bylo jich devět na nás pět. Chekotay tři držel u brány, já jsem se staral o tři další u rohu hradeb a Benny, Javor a Necromancker se snažili odbít Chrome Reda a jeho bandu. Statečně jsme u hradeb vydrželi a pak jsme se vydali dorazit mrtvé. Padli puze Javor a Necromancker.

    3) Začátek stejný, jako u druhé bitvy. Rozdíl byl v tom, že Byron měl kuši. Všichni jsme utekli od hradeb pryč do věže, čímž jsme nepřátelům umožnili útočit ve své celé kráse. Po krátké bitvě byli Drancíři pobiti. Oba nepřátelé se stáhli do svých základen. Vlajku mělo BO. My jsme čekali na obnovu HP. Když už jsme se připravovali na útok, všimli jsme si, jak od Otrokářů běží nějaký ocelář s jejich vlajkou. Už jsme ho nestačili doběhnout, čímž BO vyhrálo.

    4) Otrokáři šli vyjednávat k BO a tak jsme toho využili. Já a Javor jsme běželi ukořistit vlajku chráněnou pouze Ghostem. Ten se raději stáhl a vyčkal příchodu Otrokářů, konkrétně Hawkeyeho. Javor se o něho postaral a já jsem běžel dál. To už se aliance znovu chystala zaútočit na naši bázi. Rychle jsem položil vlajku k té naší a tasil jsem meč. Zde sti toho zase moc nepamatuju, vím jen, že jsem byl zabit (pouze já), ale nepřišli jsme ani o jednu vlajku. Po třech minutách čekání na respawn jsem zahlédl Javora, který běžel k naší základně držíc vlajku Bratrstva.

    5) TDM - vyhrál jsem já 8-) Zabil jsem asi dva.

    6) DM - padl jsem, aniž bych kohokoliv zranil. Byl jsem přepaden Bennym zezadu a i když jsem se snažil o úskok doprovázený sekem dozadu, nedokázal jsem zabránit úderu do ramene. Vyhrála Katrinka (duel ona vs. Benny !!!!!!!!)


    Chekotayův maxireport:
    =============================
    Operace „Chladná ocel“

      V souladu s rozhodnutím válečného štábu Drancířů, vydala se v osudový den bojová skupina na pochod. Podmínky byly příznivé – teploty sice byly příliš nízké, než aby umožnily používat palné zbraně předválečné výroby, ale nesněžilo, a ani vítr, ženoucí nám do tváří radioaktivní spad, nebyl příliš prudký. Bohužel, i přes diplomatickou misi Reinarovu, nepodařilo se nám seskupit plný počet bojovníků. I tak však naše skupina byla relativně mocná.
      Jako první dorazli na místo, které velení vybralo pro střet, průzkumníci. Prohledali terén, zmapovali území s extrémně silným jaderným zamořením a odhadli trasu, po které se budou pohybovat otrokáři v jejich snaze proniknout k novým lovištím. Také vybudovali malé, nenápadné polní opevnění trochu bokem.
      Vše bylo připraveno. Jsou-li informace rozvědky správné, Cech otrokářů je již na pochodu.
     
    „Zaujmeme pozice a vyčkáme, až se přiblíží!“ rozhodl kriegsführer Benny. Mužstvo dokončovalo opevňovací práce a připravovalo se k boji. Benny připravil několik dávek naší bojové drogy „Radegast“, ale zatím ji ještě nepovolil aplikovat.
      Zanedlouho průzkumníci donesli překvapivou zprávu: Poblíž našich pozic se objevila jednotka Bratrstva oceli! Která divize? Že by snad nějaká četa Desáté? Nebo nějaké nové bojové uskupení? Špióni měli podezření, ž Bratrstvo rozšíří své aktivity naším směrem, ale toto... Naštěstí se ukázalo, že oceláři o nás neví. Zřejmě se také připravovali k přepadu otrokářů, kteří právě vystoupili z „lesů smrti“, chemicky zamořených houštin kolem zdevastované Ostravy.
      „Necháme plechovky, ať se angažují, a pak pobijeme, co zbyde,“ pronesl Benny.
      Já byl mezi prvními, kdo otrokáře spatřil. V čele šla záhadná postava v těžkém koženém pancíři, z dálky jsme nepoznali, o koho se jedná, i když později jsme ho identifikovali jako Chrome Reda, oblastního velitele Cechu. Také další otrokáři byli těžce ozbrojeni a hrozivě vystrojeni. V rukou nesli silné zbraně a štíty, u pasu se jim houpal pověstný omračovací obušek, jejich zbroje nesly známky mnoha bitev - a mnoha vítězství. Naštěstí jich nebylo mnoho, a ne všichni byli veteráni. I tak v našich srdcích vzbuzovali obavy.
      Jednotka otrokářů nedošla daleko, když se na ni ze strany vyřítili bojovníci Bratrstva oceli. Zaskočení otrokáři byli přinuceni k ústupu, ale pak jsme do zad ocelářům vpadli my! Obě skupiny byly překvapené a utrpěly značné ztráty, a my je zahnali na útěk velmi snadno! Když padli všichni, kdož neutekli, vrátili jsme se do „pevnosti“ a svou rozjařenou náladu podpořili jednou dávkou radegastu rozdělenou střídmě mezi všechny. Dosáhli jsme skvělého vítězství, a bez jediného padlého!! Jenomže tím to neskončilo. Jak se ukázalo, Bratrstvo a Otrokáři spolu na útěku uzavřeni dohodu o spolupráci. Sformovali se a náhle vyběhli přímo na nás! Jen tak tak jsme se chopili zbraní a obsadili obranné pozice. Při pohledu na tu přesilu se nám svíraly duše obavami, ale v žilách již kolovala bojová droga a vzduchem zněla naše píseň vítězství: Ob's stürmt oder schneit, ob die Sonne uns lacht...
      A už byli tady! Prudká zteč nepřátel se zastavila o naše opevnění a rozpoutal se litý boj. Naštěstí se ukázalo, že bojovníci Bratrstva oceli nejsou až tak zkušení, zřejmě šlo o nějakou čerstvě sformovanou jednotku. O to horší byla situace na úseku fronty, kde útočili otrokáři, těm bylo těžké vzdorovat. Náhle se ozval výkřik: „Pozor na bránu!“ A skutečně – plechovky obešly přední linii a pokoušely se vstoupit do základny z boku!
      „Já to pohlídám!“ zařval jsem a vyskočil vpřed. Modrá čepel mého meče držela útočníky zpátky, a když už se někdo opovážil přijít blíže, zasršel jiskrami můj elektrický obušek. Ale nepřátel bylo docela dost a mé paže umdlévaly...již jsem pouze kroužil obrannou osmu a znaveně odrážel koordinované útoky protivníků, ale pak se vedle mne zjevil velitel se svým Ďáblovým štětcem! Společně jsme prolomili nepřátelskou linii a opět zahnali oceláře na útěk. Když jsem se ohlédl, spatřil jsem pobité otrokáře. Želbohu, mezi jejich těly byly vidět i známé tváře několika mých spolubojovníků. I na obvazišti bylo mnoho práce. Ale ubránili jsme se! Ubránili! Proti takové přesile! Beny povolil aplikaci dalších dávek drogy, i když spousta jí zase vytekla ven mnohými ranami, které jsme utrpěli. Očistil jsme ostří svého meče od krve, jater a bahna – posledního protivníka jsme přišpendlil k zemi – a svalil se na promrzlý permafrost.
      „Už jsou zase tady!“ řekl najednou kdosi.
      „Do zbraně!“
      A znovu na hradby. Těžce zranění mezitím umrzli a spolu s mrtvolami nám poskytovali další kryt. Jenomže něco bylo špatně. Protivníci se k nám přibližovali velmi podivným způsobem, zdálo se, že mají cosi za lubem – a také, že ano! Začali do nás střílet! Použili primitivní střelné zbraně, kterým mráz tolik nevadil, a zasypali nás projektily. Na něco takového jsme nebyli připraveni a prudký útok ztekl obranný val. Rozhořel se boj muže proti muži, ve kterém Drancíři pomalu, ale jistě prohrávali.
      „Ústup! Ústup!“
      Měli jsme mnoho padlých. Při posledním pohledu na naši základnu jsme již neviděl žádný organizovaný odpor.
     
    Naše síla byla zlomena, a v ten okamžik se Bratsrvo oceli obrátilo proti Otrokářům. Taková pěkná zrada! Metzgerovic hoši již neměli munici pro své střelné zbraně, byli oslabeni bojem a navíc byli jejich bojovníci promíchani s oceláři. Moment překvapení se projevil zdrcující porážkou otrokářů. Rytíři oceli zanechali dorážení utíkajících Drancířů a pustili se plně do pronásledování Otrokářů. Jenže Benny zachoval chladnou hlavu, znovu nás sformoval a přidělil další dávky drog. Ještě jsme nebyli poraženi! Znovu jsme obsadili základnu, zkonsolidovali své síly a rozdělili zbaně a štíty, kterých jsme měli pomálu. Mezitím Otrokáři jednali o míru s Bratrstvem. Náš velitel rozhodl o troufalém plánu: napřed zničíme oslabené otrokáře, a pak dorazíme plechovky! Ihned vyrazila útočná skupina, ale bokem, přes houští a křoviny. Čelný útok jsme si již nemohli dovolit. Obrana základny se smrskla na pár raněných členů, ale dobře, že zůstala alespoň nějaká! V době, kdy naši bojovníci bojovali s otrokáři, náhle se z druhé strany vyrojili plechovky. Proti jejich nabíhajícímu šiku jsem stál sám...
      Vypadalo to na poslední heroickou bitvu, ale vlastně jsem měl štěstí, že jsem stál právě proti největšímu náporu ocelářů, neboť jsme se jednak vyhnul zkušeným otrokářům, jednak mí protivníci neměli dost místa na pořádný rozmach. Navíc byli rozběhnutí, takže jsem je prostě nechal, ať se přiblíží, a pak obloukovými seky odvracel jejich zbraně a pálil nekrytá těla elektroobuškem. Modrý břit se míhal, a najednou nepříteli vpadli do boku naši válečníci, spěšně odvoláni z dobíjení otrokářů.
      Bylo to jako blizzard. Oslaben zraněními jsem ani nevnímal, co se děje, bojoval jsem se třemi, čtyřmi protivníky najednou, po mém boku stáli mí spolubojovníci...nevím, kolik jsme pobil nepřátel, pamatuji si akorát až okamžik, kdy jsem se probral, napůl ležící na našem obranném valu, širé okolí poseto mrtvolami....opřel jsem se o svůj meč a vstal, ačkoliv se pode mnou podlamovala kolena. Někdo křičel, že otrokáři jsou všichni mrtví. Najednou se vedle mě objevil Benny.
      „Jak seš na tom?“
      „Dobrý, žiju.“
      „Oceláři utíkají, je třeba je dorazit.“
      „Jdeme na ně!“
      Už nás bylo jenom pár, co jsme se drželi na nohou, ale pronásledovali jsme Bratrstvo oceli, dokud se nezastavili a nepřipravili k obraně. Nemohl jsem ani popadnout dech, přesto jsem opět zkřížil čepel s nepřítelem. V levé ruce mi explodoval přetížený elektrický obušek, jenž mi tak krásně pomohl, ale nepřítel byl zničen.
     
    Zpátky na základně jsme všichni dostali koňské dávky radegastu a Benny nás zase jakž takž zformoval, a znovu, naposledy, jsme se vydali na bojiště. Obě nepřátelské skupiny se snažily odtáhnout své raněné, zatímco naši ranění ukázněně mrzli. Tři šiky zamířily proti sobě. Bojovníci se jen z posledních sil drželi na nohou. Zbraně byly polámané, štíty rozbité. Benny nás vedl do oblasti mezi radioaktivní zóny, abychom měli aspoň trochu kryté boky. Pak jsme naběhli na nepřítele a zase se rozhořel boj, neorganizované duely, někoho jsem setnul...a pak jsem dostal ránu sekerou do prsou, až zakřupala žebra. Spadl jsem na zem. O mého protivníka se už staral někdo jiný, a to byl jeden z posledních živých nepřátel.
      Když utichlo řinčení zbraní, zůstal stát na nohou poslední Drancíř.
     
    To bylo vítězství. Dorazili jsme zásoby drog, a ty nás udržely naživu. Naše základna byla vydlážděná zmrzlou krví. Bennyho posvátná zbraň, Ďáblův štětec, byla zlomena. Nicméně, jedna věc byla jistá: Vyhráli jsme.
      Potrvá teď nějakou dobu, než se Drancíři zase dají dohromady, ale myslím, že právě nyní čas máme. Cech otrokářů již ani nenapadne, aby strkal nos do východních teritorií a Bratrstvo se svými mimořádně dlouhými zásobovacími liniemi si také nemůže moc výskat.
     
    HAIL OUR VICTORIOUS DEAD!



    Vítěz hlavní dějové bitkyPoražený
    Reavers
    Otrokáři, BoS
    R:O:BO
    4:0:2



      Aktuální questy  
  • Lov zombíků
  • Výčet víček

  •   Aktuální dokumenty  
  • Drancířská písnička (ODT, 240 kB)
  • Dziki Gon: Sestřel vertibirdu (video, 9MB)

  •   Chystané akce  
  • Adventura: Těšínská aféra

  •   Proběhlé akce   50. Operace Paranoid 3
    49. PP2: Živá voda
    48. PB2: Zlatá horečka
    47. Letní bloudění
    46. Dziki gon
    45. 9. Patrola: Bílá smrt
    44. Pašerácká práce v Beskydech
    43. Volba Komandéra
    42. P'n'P: Vzpoura na křižníku
    41. Plán "Bílý"
    40. 8. Patrola: Hra o dróny
    39. OLS3: Výbušná zmes
    38. Stalkeřina ve Ždánickém lese
    37. 7. Patrola: Incydent Trzyniecki
    36. OLS2: Kladivo na čarodějnice
    35. Operace Trhání švestek
    34. 6. Patrola: Spasiteľ prichádza
    33. HC Piknik pri ceste
    32. Pohasínající naděje
    31. Jarní bloudění
    30. 5. HC Patrola: Bezva kšeft
    29. P'n'P: Reznoucí ocel
    28. Templářská webgame
    27. Obřanský odřad
    26. Podzimní bloudění
    25. Operace Paranoid 2
    24. 4. Patrola: Beskydské bloudění
    23. Operace Paranoid
    22. 3. Patrola beskydská
    21. Operace Lomená skála
    20. 2. Patrola: Sněžná hlídka
    19. Operace Sturm und Drang
    18. Operace Zubaté ostří
    17. Operace Špinavý prachy 2
    16. Quest Area LARP
    15. Stalkeřina v Třanovicích
    14. Workshop
    13. Beskydská patrola
    12. Chladná ocel 3:Krvavý jarmark
    11. HC Setkání u studánky
    10. Brahmínin
    09. Operace Frühling
    08. Chladná ocel 2: Exodus
    07. Hornosušská operace
    06. Operace Špinavé prachy
    05. Operace Chladná ocel
    04. HC Postnuclear Winter
    03. Operace Letní probuzení
    02. Operace Divoká země
    01. Operace Buldok

    Reklama:   Zážitky jsou skvělé dárky - a pokud chcete darovat zážitek jako dárek, tak jedině zážitky od Zážitkové agentury FAN MOTION . Mají tam totiž ty nejlepší zážitkové dárky. Komunitní síť Facebook nabízí nové zážitky - poznejte nové kamarády na síti Facebook. Vše o síti Facebook. Nové zážitky na Facebooku.