Templáři Vaultu Šílené Brahmíny

  Regule  
  • Ústava
  • Pravidla
  • Levelování
  • Jak se přidat?

  •   Herní svět  
  • Dějiny
  • Věděli jste, že...

  •   Družstva  
  • Drancíři
  • Zewell
  • Osamělí střelci
  • Bývalí templáři

  •   Ostatní  
  • Diskusní forum
  • Vault Šílené Brahmíny
  • Fotogalerie
  • Knihovna
  • Nukezin
  • Seminář

  •   Uživatel 



      Kontakty  
    Reinar
    chekotay
    Facebook


    Počet přístupů:



     

    Operace Buldok


    Bitva Organizátor: Chekotay
    Místo konání: Za Českým Těšínem
    Hodnocení: * * *
    Účastníci: (10)
    Chekotay, Reinar, Tommz, Arkantos, Tommy SWINE, Fetařina, Jerry, Martin, Habík, Javor

    Zde je můj report:


    Operace Buldok 24.3.'05
    =============================

    Příchod:
      Po příjezdu do Českého Těšína jsme se já(Reinar) a Chekotay vydali prozkoumat armyshopy- chtěli jsme si koupit ponožky :-) Všechny byly zavřené (!Armyshopy!). Vrátili jsme se a pak jsme zase šli do města. Potkali jsme jerRyho. S ním jsme vyšli do města, omrkli obchod s pohárama a airsoftkama a šli zase na nádraží. Kecali jsme o Falloutu. V 10:15 přijel vlak a tak jsme si kempli k východu. Vyšli Arkantos, Tommy, Martin, Tommz a j.a.v.o.r. Pokecali jsme a prohlídli si sbírku zbraní. Pak přišli Fetařina s Habíkem. Šli jsme k autobusovému nádraží. Akorát nám jel. Vystoupili jsme v chatařské kolonii. U Habíkového dědy jsme si někteří nechali věci a pak už jsme vyšli na bitevní pole.

    1.bitva:
      Bágly jsme hodili do horní části louky doprostřed a udělali tam Respawn Point. Za 1min. se obnoví 1HB. Vzali jsme rangerskou vlajku a položili ji na druhou stranu říčky, která tekla prostředkem naší "báze". Otrokáři bohužel neměli vlajku (!Hbk!) a tak improvizovali. Za vlajku považovali černý šátek s lebkami. Chekotaye jsme zvolili za rangerského velitele, i když nikdo nic neřek. Prostě to byl náš velitel. Otrokářům velel Habík(Hbk). Začala hra. Rozmístili jsme se a začali jen tak pálit. Pak nám došlo, že vystřílíme kuličky do křoví a ne do otrokářů. Pomalu jsme se ztáhli za stromky. Já vedle Arkantose jsme kryli levou stranu a část středu. Martin a Tommz zbytek středu. Chekotay bezhlavě vyběhl na nepřítele a nechal se zbytečně zabít. Jerry byl už v nepřátelském pásmu a usiloval o vlajku. Tommy s Javorem se stáhli a Habík je kryl. Já a Arkantos jsme vyšli na planinu, že půjdeme krýt Jerryho, ale když jsme viděli ty tři otrokáře jak se k nám otáčejí, tak jsme se zase hezky vrátili. Jerry pak vyběhl s vlajkou přímo mezi otrokáře. Já jsem se mezi tím plížil spodem louky. Když jsem byl kousek od vlajky, přišel Tommz, popadl vlajku a doběhl s ní k naší vlajce.

    2.bitva:
      Rozmístili jsme se podél strže na opačné straně než v první bitce. Já, krytý celtou jsem zalezl do křoví a pozoroval situaci u O. Tommy vyšel na louku, došel asi tak do středu, popadl svou tyčku a zase odešel. Všichni až na mě a Jerryho změnili postavení, aby zmátli nepřítele. Už vychází. Tři vrchem a jeden spodem. Po chvíli se však Fetařina vzdaluje. Slyším kroky. Ohlédnu se nalevo a vidím, jak se na mě dívá Tommy. Vyskočil jsem a sprintoval za nejbližší strom. Myslím, že se netrefil. Vypálil jsem půlku zásobníku a šel dolů. Přeběhl pole a spolu s Tommzem jsme začali odstřelovat Fetařinu. Měl jsem prázdý zásobník a tak jsem se snažil vydolovat kuličky ze zadní komory zásobníku. Několik mi jich rovnou vypadlo. Občas jsem vypálil na prázdno abych Feťáka vystrašil. Pak se mi podařilo nabít dvě kuličky. Jednu jsem umístil do Feťákova zadku a druhou do hlíny. Ten se snažil nabít, ale pořád mu vypadával zásobník. Vrhli jsme se na něho. Skosil jsem ho mečem a Tommz popadl vlajku. Běžel jsem za ním. Cestou jsem sejmul nabíjejícího Habíka. To už Tommz doběhl k naší vlajce. Výhra.

    3.bitva:
      Rána mečem byla zvýhodněna na 2HB za zásah, šišky neprošly, Assault se nikomu hrát nechtěl. Nakonec však k otrokářům přešel Jerry a bylo nás pět na pět. Strany se zase vyměnily. Na naší základně jsme si vybudovali kryty ze stromů a ze zbytku židle. Já jsem šel dolů, Tommz a Martin zase uprostřed, Arkantos za poduškou a Cheky nahoře. Začala bitka. Pomalu jsem se vyplížil, tak abych viděl na pole. Už jsem chtěl projít na druhou stranu, když jsem uviděl Jerryho. Přikrčil jsem se. Začali jsme po sobě pálit. Jelikož měl dvakrát výkonnější zbraň, byl jsem nucen se stáhnout. Zleva ještě přišel Tommy. Podpořit mě přišel Cheky. Ten Jerryho vyzval na souboj s meči. Já jsem ustupoval před Tommym. Pálili jsme po sobě a mě zase došlo střelivo. Nabíjel jsem. Zdrhl jsem za jeden strom a Tommy za druhý. Nabil jsem asi tři kuličky a vypálil je. Trefily jen dvě, zato jeho mne aspoň čtyři. Zase jsem nabíjel. Všiml jsem si, že mě chce napadnout z boku. Utekl jsem za strom, kde byl před chvílí on, a on zase za ten můj. Věděl jsem, že nemám šanci. Utekl jsem dolů. Při tom jsem dostal asi ještě jednu ránu. Jerry už byl vyřízen. Běžel jsem přes louku. Z vrchu na mě běžel zase Jerry. Nejdřív jsem si myslel, že si mě nevšiml, tak jsem skočil do příkopu. Tam jsem chvilku čekal. Když jsem viděl, že jde směrem ke mě, tak jsem začal zdrhat směrem do jejich základny. Jerry se zaměřil na jiný cíl. Proplížil jsem se až pod vlajku, když jsem spatřil Tommze, jak se bije s Fetařinou. Běžel jsem ho podpořit. Chvilku jsme po sobě stříleli. Pak přiběhl Chekotay a vyřídil ho. Tommz, jelikož byl nejblíž, popadl vlajku a seběhl níž. To už tam byl Habík a začal kropit. Tommz vypadal prabídně zato já jen raněn a tak mi ji předal. "Na. Ber to. Padej!" křičel na mě. Vzal jsem ji a začal utíkat. Zakopl jsem kořen a spadl do trní. Vstal jsem udělal jsem dva pomalé kroky, zahákl o klacek a zase jsem byl dole. Vlajku jsem si strčil pod mikinu (chtěl jsem zahrát, že už nemám střelivo, a že zdrhám do základny). Běžel jsem dál. Uklouzl jsem v blátě a vlajka mi vypadla. Všiml jsem si toho až o deset metrů výš. Vrátil jsem se. Pomalým krokem jsem vyšel nahoru na louku. Klusel jsem, pak šel chůzí. Byl jsem zmožen. Pak jsem slyšel hlasy jako: "Dělej" "Makej" "Pohni si" A tak jsem začal sprintovat. Fetařina vyběhl za mnou. Pak už jsem se díval jenom před sebe a hledal místo, kde je nemíň keřů. Vběhl jsem do naší základny. U říčky jsem znovu upadl. Po čtyřech jsem vyběhl půlku kopce. Fetařina spustil palbu, ale byl daleko, takže mi nezabránil položit jejich vlajku k naší. Výhra.

    Odchod:
      Sbalili jsme si věci a převlékli se. Zapadli jsme do motorestu. Tedy všichni až na Arkantose :-( . Objednali jsme si nějaké jídlo a kofolu. Pak odešel Tommy, Tommz, Martin a j.a.v.o.r. Následujících několik minut, než došel Habík, jsme kecali o všem možném i nemožném, i o tom, že bych si vzal Fetařinovu sestru, a že bych se přestěhoval do Pardubic. Dále jsme zase kecali a kecali až odešel i Jerry. My zbylí čtyři jsme vyšli o něco později. Po cestě na nádraží jsme po cestě vídali v pravidelných intervalech kuličky rozseté po chodníku. Když jsme došli na nádraží, právě nám ujel vlak. Za pár minut jel Fetařina. Vlak mu skoro odjel, protože se chvilku snažil projít dveřmi, na kterých bylo napsáno:"Dveře mimo provoz" Za půl hodiny jsme jeli i my. Od nádraží domů (1km) jsem nesl vztyčenou rangerskou vlajku.

    Doslov:
      Kdyby už byli Templáři a já byl jejich členem, měl bych 80 xp.- za tři výhry týmu (60xp.), jedno zabití (10xp.) a 10xp. za přinesení vlajky (zbylých 10 by šlo Tommzovi). Nezaznamenal jsem žádnou smrt!!





    Chekotayův report:

    ===============================

    Operace Buldok (24.03.05)

    Motto: "Přebíjí!!"

    Tahle akce se domlouvala opravdu dlouho. Nakonec byla domluvena slezským stylem (tzn. "Nikto nevie nič"), což ale nikomu nevadilo (alespoň si nikdo nestěžoval). Někdy kolem deváté hodiny jsem já a můj brácha (Reinar) dorazili do Českého Těšína. U místního armyshopu (kde jsem doufal koupit ponožky) na nás číhal camper Jerry (při pokusu o vykrytí jeho útoku jsem málem pěstí vyrazil oko Reinym :-) ) a společně s ním jsme šli očumovat obchody. Lidi na nás vrhali zvědavé a rádoby nenápadné pohledy, a to nás bavilo. Narychlo jsem se ještě snažil sehnat pistoli, protože můj starý kvér mi právě včera večer vypověděl službu, ale u Vietnamců nic neměli a na značkovou bouchačku jsem neměl prachy. V deset jsme už tancovali kolem nádraží. Kde nic, tu nic, ticho po pěšině, akorát Habík hlásil příjezd ve čtvrt. Zaujali jsme tedy pozice u východu z nádraží a když se po chvilce ukázala banda z Prostřední Suché, přepadli jsme je ze zálohy. Bandu tvořil Tommy SWINE, Martin, Tommz, Arkantos a Javor. Po chvíli dorazil i Fetařina v kožené bundě a Habík v komplet uniformě vz.95. Tak jsme se sebrali a zamířili na autobus. Tommy komplet ve woodlandu (včetně jungle klobouku) a s americkou vlaječkou zapíchnutou v batohu vypadal, jako by se právě vrátil z Vietnamu. Arkantos jen poodkryl kabát a my spatřili pumpovací brokovnici. Tož docela dobrá banda. Autobus nám jel hned, jak jsmě došli, a vcelku bez problémů jsme dojeli na místo určení. Chvíle chůze zabahněným terénem a už jsme byli na místě. Svažitá louka, jejíž levá a pravá strana byla tvořená prudkými stržemi s potůčky. Strže byly navíc zalesněné. Doprostřed horní strany louky jsme hodili batohy a vyhlásili zde Respawn Point (RP). Pravidla byla jasná, přesto několikrát zopakována: klasické CTF, každý hrář má 10HB, nabytí 1HB stojí 1 min. v RP, zásah jakoukoliv zbraní stojí 1HB. Vybrali jsme si strany, my rangeři jsme bránili město, a tak jsme šli na východ. Vlajku jsme umístili na druhý břeh strže a zaujali obranná postavení. Poté jsme si již nasadili brýle a já zařval "Smrt otrokářům!" čímž boj započal.

    Tommz se mě zeptal: "Nějaká taktika?" Povídám: "Budeme bránit, odrazíme jejich protiútok a pak se uvidí." Otrokáři vyrazili na naše pozice. Již brzy jsme začali střílet, ale velikost byla ještě příliš velká. Otrokáři (Habík, Javor, Tommy, Fetařina) se zapletli do boje, a já uviděl svou životní šanci. Zařval jsem "Vpřééd!" a vyběhl. Louku jsem přeletěl, nepamatuji se, že bych se dotkl nohou země. Najednou přede mnou povstala hromada křoví a dřív, než jsem se stihl vzpamatovat, už jsem letěl přes ní. Přitom jsem si všiml černé otrokářské vlajky s bílými lebkami. Ale otrokáři mi byli v patách. Otočil jsem se a chabě vypálil pár ran, ale byl jsem zasypán střelbou zblízka. Ani jsem to nepočítal, prostě jsem uznal svou porážku a šel se respawnout. První mrtvý, no nic moc. Následujících deset minut jsem ztrávil v táboře a sledoval dění. Jerry přeběhl louku na dolní straně a zamaskoval se v nepřátelské strži. Habík, Javor a Tommy zaútočili na naši stranu, Jerry využil své šance, popadl vlajku a s heroickým řevem vyběhl k naší straně. Fetařina se snaží bojovat, ale vypadává mu zásobník. Jerry utíká. V cestě mu ovšem stála trojice otrokářů. Stáli zády k němu, ale jejich pozornost upoutal právě ten heroický řev. Milý Jerry naběhl přímo do deště kulek. Postup otrokářů byl nyní poněkud chaotický. Buď si nebyli jisti, zdali jim v zádech neleží ještě někdo, nebo se báli vejít do houští, kde čekali zbylí rangeři. A pak už jsem se vrátil do boje. Následující živelný útok byl velmi zmatený - a najednou přes louku běží Tommz s otrokářskou vlajkou v ruce! A již je u naší vlajky a je to vítězství!! Ano, je to neuvěřitelné. My všichni navlečení v maskáčích jsme byli víc vidět než Tommz v obyčejném šedozelenémh ohozu. Nicméně hurá, Rangers vedou!

    Vyměnili jsme si strany a dohodli malou úpravu pravidel - RP neslouží jako nemocnice a bojovník může odejít klidně i s jediným HB. Naše nová pozice byla odlišná zalesněné strži. Zde rostlo mnoho mladých listnáčů a křoví a tak jsme raději vlajku nechali na naší straně strže (stejně jako předtím otrokáři). Dávat ji na opačnou stranu, přes potok, by byla hajzlárna, protože probít se přes to křoví, obrannou palbu a ještě potok (a zpět) by nezmákl nikdo. Tentokrát jsem se již vrhl do taktizování. Reinar se zamaskoval vedle hromady roští s úkolem bránit lini, Arkantos zaklekl poblíž vlajky a zakryl se za strom, Jerry se odplížil dolů a my zbylí bránili vrch a střed. Domlouvali jsme se na signálu, který by řekl infiltrátorovi, že jej budeme krýt, ať lapne vlajku. Navrhoval jsem "Geronimo!", ale ozývaly se i návrhy jako "qjeáúúúk!", což se ovšem neujalo. A kouřové signály jsme neměli povolené. Napětí se stupňuje, nikdo nemíní útočit. Už už chceme vyrazit vpřed, když v tom se zvedá Habík a jeho banda. Otrokáři opět zaútočili. Poklidným krokem, bok po boku, všichni tři. Do uší nám pronikl podivný zvuk - hudba! Tommy si pouštěl bojovou písničku z mobilu! Kousek před čárou účinného dostřelu se otrokáři zastavili a začali pálit posměšky a kuličky. My jsme se prostě jen přikrčili. Pak ale Tommy vyhmátl Reinara, Jerry mu spěchal na pomoc, já a Tommz jsme se museli stáhnout více nahoru, prostě obrana se roztrhala. Tommz se odplížil ještě někam více nahoru, já zklouzl ze svahu a Habík nás celou dobu kropil. Pak jsem raději úplně sjel do strže a přemístil se více na střed. Arkantos a Jerry tady bojovali s Javorem a Habíkem. Raději jsme se krčili co nejníž. Pak se otrokáři neopatrně přiblížili víc, než je zdrávo. a my spustili smrtící palbu z lehu. Arkantos pálil v jednom kuse. "Kurňa, vždyť mu dojdou náboje!" napadlo mě, ale v tom Arkantos zachřestil brokárnou - ještě jich tam bylo moc a moc. Takže do nich! Mám dojem, že to Javor koupil a šel do RP. Habík kropil ostošest a my se zarývali do bahna, když v tom se ozval Martinův výkřik: "Přebíjí!!" Bylo to šílené. ani nevím, jak jsem vstal, zahodil pistoli a tasil meč. Vyběhli jsme přímo na Habíka. Ten věděl, že nemá šanci, zmasakrovali jsme ho. A najednou další výkřik: "Má vlajku!" Skutečně, Tommy využil šance, probil se přes Tommze a ukořistil naši vlajku i s kopím, na kterém byla pověšena. A nyní pelášil ke svým! Nejblíž jsem byl já. "Neprojde," procedil jsem mezi zuby jak nějaký geroj z ruských válečných filmů a vyběhl na kolizní dráze. Sek zleva shora na nohy a najednou je rozjetý Tommy ve vzduchu, vlajka letí, kuličky se sypou a Tommy S.W.I.N.E. háže nádherný kotoul. Krucinál, jak z filmu! Tommy je zabit, Habík je zabit, Javor také. "Jdeme do útoku!" křičí Tommz, ale já, spocený jak hovado, beru vlajku a běžím ji vrátit. Poslední obrana otrokářů je Fetařina. Kryje se za strom a občas pálí. Tommz usiluje o vlajku, Reinar ho kryje. Kdyby jen Fetařina věděl, že ti dva mají dohromady v zásobnících nějakých pět střel! Najednou Tommz běží s vlajkou, Reinar ho chrání vlastním tělem, ale to už je tady Javor a pálí! Ale z druhé strany běžím já, kryjeme Tommze a ten už je u nás, už je u naší vlajky - vítězství!! Sedíme v táboře, popíjíme, ošetřujeme rány a kecáme. Tommy: "Byl jsem fatálně zraněn vlastní zbraní!" Fetařina: "Já mám perk poznamenaný, nebo co!" Padají návrhy na použití šišek, kuší a podobně. Chtěli jsme původně hrát Assault, ale nikdo nebyl ochotný přidat se k Otrokářům. Nakonec k nim přešel Jerry, a nyní jsme již byli férově pět na pět.

    Vracíme se na naší stranu, tu více zalesněnou, ale bez podrostu. Vlajku dávám pro zmatení nepřítele o půl metru vpravo, Tommz navrhuje házet šišky - to je určitě dostane! Rozestavujeme se do pozic, Tommz nahoře vlevo, pak dole za stromky Arkantos, já nahoře maskovaný za kupkou sena, Tommz a Martin chrání pravou stranu a Reinar se plíží úplně napravo. A už jdou. Opět bok po boku, tři otrokáři. Ale ze strany něco slyším - ano, na jejich levé straně se plíží Jerry! Pozoruju je a řvu situaci zpátky. Otrokáři něco řvou, ale to je jen štěkot prašivých psů. Raději se tiskneme mezi srnčí bobky a nad hlavou nám hvízdají zbloudilé kulky. Javor a Habík útočí na levém křídle, ale Tommz je napřed zcela zmate vrhnutím šišky, a pak je odvážným protiútokem zažene. Habík se ovšem zaměří na mně, a tak raději sklouzávám zpět za strom. Javor nakoukne do strže a (ještě stále zmaten šiškou) špatně odhadne počet mých mečů. "Chekotay je bez meče!" Ukrývám svůj jednoručák za kmen, doufajíce, že se Javor dostane na kontaktní vzdálenost. Můj druhý meč je ovšem ponechán v první obranné linii. Proč o tom mluvím - v tomto souboji jsou meče zvýhodněny útokem za 2HB, což z nich činí zajímavou zbraň. Javor se však opět stahuje, naše palba je příliš matoucí. Arkantos se navíc kryje za kus staré podušky - uznejte, poduška v lese, to musí být šok! Otrokáři jsou však chlapíci, a tak nás také matou tím, že pořád pobíhají sem a tam. Tommy ve svém woodlandu se v lese rýsuje pěkně, už z dálky vidím, že pronikl do I. obranného perimetru. Vyskakuji a běžím na něj. Je zaujatý bojem s Martinem na druhé straně strže, takže mu pálím pár do kožichu, ale pak už kolem sviští kulky odněkud zezadu. Ohlédnu se, stojí tam Habík, za ním běží Javor. Tommy se navíc také otáčí. Koupil jsem dvě kulky, jedna šla těsně vedle mně. Skáču po hlavě ze svahu, přes potok a do mělkého výkopu za pařez. Habík posílá ještě pár pozdravů, ale pak se vrací na hlavní bojiště. Já vstávám a jdu na Tommyho, do cesty se mi ale staví Jerry. "Bojuj!" řvu na něj. On nonšalantně zastrčí pistoli za pás a tasí meč, já to samé. "Nestřílej," ucedí Jerry na Tommyho. Ten nás míjí a škrábe se do svahu. Na okamžik mě napadá, že bych ho teď měl zabít zezadu, než se Jerry vzpamatuje, ale pak na to kašlu. Za mnou se ozývají nějaké výkřiky, ale to ustupuje do pozadí. Rozjíždí se fajnový šermířský souboj. V jednom okamžiku Jerry pronikl mou obranou a jeho čepel škrábla mou uniformu na krku - takhle blízko zabití jsem ještě nebyl! V následujícím okamžiku mě Jerry zasahuje do předloktí, ale já jeho zároveň do ramene - a je mrtvý. Ohlížím se a vidím Tommyho, jak bojuje s Martinem. Ostatní zde nejsou. Natahuji zbraň a běžím Tommymu do zad. Jeden výstřel, seknutí, ale on je rychlý, otáčí se a zblízka pálí. A já mám jenom jeden HB...takže jsem dead. Dávám si meč za hlavu a šplhám ven z roklinky. Habík se mě ptá, co je, tak mu nevrle říkám, že jsem umřel a jdu se posadit. Tommy za mnou. Rangeři vybáhají do protiútoku. Jak si tak sedím v RP a sledují boj u otrokářů, najednou slyším Habíka: "Mám už jenom jeden život!" V té době mám tři. Tasím meč a vybíhám podpořit náš útok. Ženu se přímo na Habču. Ten vystupuje z nejhustšího křoví, aby měl dobrý výstřel, zaklekává a míří. Míří velmi dlouho. Příliš dlouho. Již jsem tady, napřahuji se - Habík mačká spoušť. Nevěřícný výraz..."Došel plyn!!" Sek! Zastavuji se, Habík ještě stále nevěřícně zírá na kvér, pak vstává a jde k RP. O kus dál se naši snaží přebít přes Fetařinu. Tommz bere vlajku a cpe ji do rukou zmateného Reinara, a pak ho chrání. Fetařina do nich pálí. Běžím na něj, jako berserker. Feťák si mě všiml, otočil se a od boku začal pálit. Byl jsem od něj tři metry, nemohl minout, ale já nic necítím - a ani nevidím vylétávat kulky! Fateřina je bez munice! Sek, sek! Uskakuje do křoví a snaží se vyměnit zásobník, ale ten mu padá. "Co, seš tuhej?" ptám se. "Ne, ještě něco mám..." Sek! Sek! Sek! "Tak ne." Už ale není čas starat se o vlajku, jelikož do mně buší několik kulek a jsem opět mrtev. Takže zpátky k RP. A tam tak sedíme, celá banda, jenom tři rangeři ještě bojují. Martin a Arkantos si neuvědomují, že otrokáři jsou mrtví, a postupují tudíž velmi opatrně. V té době, na opačném konci louky, Reinar vyběhl z houští. "Sakra, kde mám vlajku?!" A zase zpátky. Po chvilce našel sebe, našel vlajku, našel cíl svého života a vyběhl správným směrem. Plavným krokem přeběhl přes louku, ale na to se Fetařina už nevydžel dívat. "Mám tři životy, jdu naňho!" A vyběhl z našeho hloučku. My řveme na Reinara, aby pohnul zadkem, a pak, protože všichni máme alespoň jeden HB, vstáváme taky. Teda, všichni vstávají, já ještě chvilku zaraženě sedím a hledím. Pak mi to dochází a běžím taky. Celá banda běží za Fetařinou, zleva se přidávají zbývající rangeři, je to šturm - pak někomu dochází, že vedle sebe běží otrokáři i rangeři a rozpoutala se smrtící, zmatená, šílená a nepřehledná bitva na extrémně krátkou vzdálenost. Ovšem ouhá. Tři bojovníci se jí neúčastní. Reinar sprintem vletěl do křoví naší strže, Fetařina se řítí na okraj a jeho puška letí k rameni a já jsem opozdilý a před sebou vidím široká záda spousty potenciálních cílů. Pálím na Habíka a táhnu meč. Skrz chumel bojovníků jsem se prorubal. Myslím, že Javor se snažil bránit a tasil, ale na to jsem prostě nebral ohled - rozflákal jsem ho z chodu. A už jsem se řítil na Fetařinu. Ten stál na kopci a fajroval o sto péro. Fígl byl v tom, že Reinar měl už jenom 1-2 HB, takže by stačily dva dobré zásahy, a byl by to problém. Reinar se škrábe do svahu, klouže, padá na zem a znovu vstává a Fetařina pálí. Zvedám meč nad hlavu - ale v tom Reinar doběhl k naší vlajce a kapčurnul otrokářský flag!! Juchů!!! Hurá!! YEAH!! Vítězství!!

    Poté se vracíme k RP. Sluníčko svítí, jsme spocení a zablácení a po louce stékají potůčky vody. Do dalšího CTF není moc chuti, na assault se nedokážeme dohodnout, a tak se jde na duely. Javor chtěl pokřtít nový meč, a to se mu povedlo vskutku brilantně. Můj jednoručák byl upgradován na řemdih! Probíhají pak ještě další souboj, o svůj meč přichází také Jerry a Javor tedy pojmenovává svůj meč jako "Mečolam +2". No a pak už se tedy balíme a jdeme nahoru. V trávě leží klec. Fetařina: "Co takhle do tý klece nacpat Chekotaye? To by byla zábava." Já: "Dokud držím v ruce kopí, tak by to pro VÁS zábava nebyla!" U Habíkova dědy jsme se převlíkli do čistého a pak zamířili podél silnice do motorestu. Tam ovšem odmítli vpustit Arkantose, který byl prý zabahněný. A tak seděl venku. Bylo nám ho líto, ale nikdo za ním nešel. Po chvilce se parta z Prostřední Suché zvedla a odešla a my v hospě čekali na Habíka. Za chviličku odešel i Javor, pak dorazil Habík (už v otrokářském civilu) a začali jsme dlabat a kecat. Čišníčka byla nějaká divná, nechtěla nalít Fetařinovi, a tak když jsme odcházeli, pomstili jsme se jí. Za tu dobu totiž oschlo bahno na Fetařinových botách a pěkně opadalo na koberec. Procedil jsem mezi zuby "Za Arkanta!" a zakryl to židlí. Pěšky jsme došli do města. Na chodníku jsme si všimli stopy z kuliček, to byli určitě naši! Taky jsme si všimli oranžové punkerky s kočárkem, ale to je jiná kapitola. Na nádraží jsme dál kecali a debatovali, až z Fetařiny vypadlo, že už za minutu mu to ze čtvrté koleje jede, a tak se spěšně rozloučil a vletěl do dveří. Byl na nich nápis "Dveře mimo provoz, vchod vedle," ale Vaultmurder to velkomyslně přehlédl a stále se od nich dobýval. Nakonec prošel těmi správnými a začal řvát na výpravčí, jestli to je ten vlak, kterým chtěl jet. Byl, a tak zase zamířil do těch špatných dveří a snažil se přes ně probít k nám. Raději jsme vyšli za ním a rozloučili se. Feťák pak přeběhl přes koleje a naskočil do rozjíždějícího se vlaku. Chvíli jsme ještě debatovali ve třech a pak už jsem s Reinarem nasedli do příšerně počmáraného vagónu, dali Habíkovi (který tady přespával) vale a jechali dom.

    Výsledky bitvy:
    -Rangers vyhráli nad Otrokáři 3:0 -Byly zlomené dva meče -Ztratil jsem krabičku s municí

    Pomlouvali jsme: Pesuse, Tandiho, Ramsese, Dinga

    Spešl citát:
    Habík(řve) - Vy zbabělí ranegři, co se tam schováváte?! czekotay(řve) - Udělám z tebe žrádlo pro psy!! Martin - Pro brahmíny. czekotay(řve) - Pro brahmíny!

    Uzavřené sázky: Při sledování přírodopisného filmu o jakýchsi plazech dal Habík "Stovku na toho zelenýho šmejda!" Ale nikdo další se nesázel.

    Také jsem musel vytvořit 1. represivní nařízení SS VŠB zakazující používat tato slova: (V závorkách náhradní termíny) Pistole (kvér), časopis (magazín), pisálek (Shit.us), písek (úlomky SiO2 o průměru 0,3 - 0,5 mm), spisy (akta) - ale Fetařina se krátce zamyslel a začal sypat: Pysk, zápis, úpis, výpis, dopis, nadpis, nápis, předpis, podpis, vpis, přepis...až jsem od 1.RN SS VŠB musel ustoupit.

    Tož, tak to by bylo. Jsem dolámaný jak cyp. Tak zas někdy příště!







     Vítěz hlavní dějové bitky                
            Rangers                  Otrokáři(Padlí rytíři)
    R:O
    3:0



    Reklama:   Zážitky jsou skvělé dárky - a pokud chcete darovat zážitek jako dárek, tak jedině zážitky od Zážitkové agentury FAN MOTION . Mají tam totiž ty nejlepší zážitkové dárky. Komunitní síť Facebook nabízí nové zážitky - poznejte nové kamarády na síti Facebook. Vše o síti Facebook. Nové zážitky na Facebooku.